Vyhledávání
Hoří, má panenko…už 50 let! 10 zajímavostí, které jste o legendárním filmu Formana netušili
Reprofoto filmu Hoří, má panenko / Česká televize
Vrchlabí si v sobotu připomnělo 50 let od natáčení Formanova snímku Hoří, má panenko. Film si získal diváky i kritiky, ale kvůli Formanově emigraci se promítal jen krátce a do roku 1989 ležel v trezoru. Přinášíme vám 10 zajímavostí o filmu, který dokonce získal nominaci na Oscara.
Snímek Hoří, má panenko patří mezi vrcholy československé nové vlny. Byl natočen v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera a byl posledním Formanovým počinem před jeho emigrací do USA. Vyvolal řadu kontroverzních reakcí doma i v zahraničí a byl nominován na Oscara. V tehdejším socialistickém Československu se ale v kinech promítal jen krátce.
Film Hoří, má panenko byl natočen v koprodukci barrandovského studia s italským producentem Carlo Pontim. Tvůrci se v něm pomocí černého humoru zaměřili na odhalování negativních stránek lidské povahy a zasadili jeho příběh do podkrkonošské obce Vrchlabí na pozadí hasičského bálu. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog.
Forman v tomto snímku dokonale zobrazuje české maloměšťáctví. Byl až nemilosrdný při zobrazování české nátury. Právě ten ve Vrchlabí v sobotu při výročí natáčení zrekonstruovali. Režisér Miloš Forman zde poprvé využil svůj cit pro detail a dialog.
Co jste o filmu možná nevěděli?
- Hoří, má panenko byl první barevný snímek od Miloše Formana. Původně měl být natočen černobíle.
- Film byl v roce 1989 nominován na 41. cenách Akademie za Nejlepší zahraniční film
- Při příležitosti 45. výročí byl film zdigitalizován. Právě v tomto formátu ho dnes můžeme sledovat v televizi.
- Snímek v době natáčení ve Vrchlabí vzbudil odpor obyvatel města – zejména hasičů. Film odráží českou povahu a hloupost. Hasiči si mysleli, že Forman takto prezentuje místní sbor hasičů.
- Na filmu se pracovalo s rozpočtem 80 tisíc amerických dolarů.
- Zahraniční práva na film koupil francouzský producent Claude Berri. Právě díky němu se titul promítal po celém světě.
- Snímek byl společně s tituly Všichni dobří rodáci (1968) a O slavnosti a hostech (1966) zařazen do festivalu v Cannes v roce 1968. V tomto roce měla československá kinematografie nejsilnější zastoupení na tomto festivalu.
- Dům, kde se film odehrává, je kulturní dům Střelnice.
- V roce 1968 byl film zakázán komunistickým režimem. Do kin se znovu dostal až v roce 1989.
- Ve filmu si zahrálo téměř 150 místních obyvatel včetně jedenácti příslušníků dobrovolného hasičského sboru.