Vyhledávání
Zavřít
Devadesátky nejen českého podsvětí. Připomeňme si módu, hudbu nebo seriály těchto časů
Ilustrační foto (Shutterstock)
Díky úspěšnému seriálu České televize Devadesátky teď všichni vzpomínají na 90. léta, ke kterým patří veliké množství nostalgických vzpomínek v mnoha ohledech a mnoha odvětvích. A ačkoliv se říká, že kdo si pamatuje 90. léta, neprožil je naplno, některé módní či vlasové kreace zapomenout zkrátka nejde. Pojďme si společně s Dámou.cz zavzpomínat na tuto kouzelnou éru.
Pamatujete na kuře s broskví, žvýkačku Hubba Bubba, nástup časopisu Bravíčko? Jaká byla euforická 90. léta, co se nosilo, poslouchalo, sledovalo a jedlo?
Ramenní vycpávky a prestiže
Teplákovka, šusťákovka, ledvinka, fialové sako, prestiže… To všechno si jistě z 90. let pamatujete. A určitě to není tak dávno, co jste koukala na fotky z té doby a modlila se, aby se ta móda už nikdy nevrátila… Kdo by to byl čekal, že spousta outfitů bude nyní opět in i u mládeže, která devadesátky nezažila? Například ledvinka, která se tedy už nenosí kolem pasu, ale spíš jako crossbody kabelka.
Nosily se také kapsáče s odepínacími nohavicemi, lacláče nebo trička nad pupík. A k dovršení dokonalého outfitu sloužilo nalepovací tetování z „Bravíčka“, modré stíny i natužená patka. Muž nebyl in, pokud nevlastnil alespoň jedno fialové sako s ohrnutými rukávy, barevný strakatý svetr, plísňáky a nevkusnou širokou kravatu. A ramenní vycpávky – bez těch nemohli existovat ani muži, ani ženy.
Desetiletí ve jménu sitcomů
Jakmile padla železná opona, otevřely se dveře i zahraniční televizní produkci. Pro teenagery tu byl legendární seriál Beverly Hills 90210. Starší ženy se pak dojímaly u Doktorky Quinnové, Dallasu a toužily po Nickovi Slaughterovi, muži zase po vyvinuté Pamele a jejích kolegyních záchranářkách v seriálu Pobřežní hlídka. Celá rodina se pobavila u prvních sitcomů typu Alf, Krok za krokem či Plný dům, řada lidí dodnes miluje také žluté postavičky rodiny Simpsonových a ke konci desetiletí konečně na české obrazovky dorazil i kultovní sitcom Přátelé.
V 90. letech přišla i první vlna závislosti na telenovelách, kterou odstartovala Esmeralda. Úspěch této telenovely byl tak obrovský, že během pauzy ve vysílání seriálu její divačky demonstrovaly na Václavském náměstí, časopis Vlasta vytvořil speciální vydání věnované právě této telenovele a v České republice se v té době narodilo hned několik holčiček pojmenovaných Esmeralda. Ta vyšlapala cestičku dalším telenovelám, které brzy zabraly velkou část vysílacího času. Mezi nejoblíbenější patřil třeba Divoký anděl, Barvy lásky, Manuela nebo Ošklivka Betty.
Riskuj a Peříčko
V 90. letech bylo možné naprosto všechno, a to i v televizi. A tak vznikaly nejen nové televize, ale i bizarní pořady, nad kterými dnes kroutíme nevěřícně hlavou. V televizi se to jen hemžilo nejrůznějšími soutěžemi typu Kufr, Riskuj, Kolotoč, Bongo nebo pěvecké DO-RE-MI. Zacílilo se také na mladší diváky a vznikaly zábavně vzdělávací pořady jako Vega, Magion či Kuřátka nebo hitparády jako Eso s Terezou Pergnerovou a Medúza.
Objevily se diskuzní pořady jako Áčko nebo Tabu a pro milovníky lechtivých témat tu bylo Peříčko. Kultovními se staly také Hry bez hranic a Pevnost Boyard. Abychom nebyli pozadu, začaly po vzoru amerických seriálů vznikat i české, a tak jsme trávili čas u Života na zámku, Nováků, Hospody nebo Když se slunci nedaří.
Účesy, na které bychom raději zapomněli
Revoluce přišla také ohledně účesů a některé z nich se opět vrací na scénu. Styl udávala Rachel Green ze seriálu Přátelé, možností ale bylo daleko víc. Vzniklo první undergroundové kadeřnictví Salon Joshua, kde bylo možné nechat si na hlavě vyrobit dredy, rastu, vyholit obrázek či obarvit číro na jakýkoliv odstín z barevné škály.
U mužů byl oblíbený takzvaný mullet neboli „vpředu byznys, vzadu party“. Jeho průkopníkem v Čechách byl hokejista Jaromír Jágr, který mu zůstal věrný ještě dlouho po konci devadesátek. Mulletem se pyšnil i nechvalně známý český podnikatel, mafián a majitel Discolandu Sylvie Ivan Jonák.
Za hudbu devadesátkám děkujeme
Co se týče muziky, zažíval hudební svět tak velké obrození, že jedna kapitola v článku nestačí. Takže ve zkratce: Napjatě jsme sledovali boje o prvenství mezi Take That, Backstreet Boys a East 17, mezi Oasis a Blur i mezi Britney Spears a Christinou Aquilerou. Projížděli jsme se autem s Alanis Morissette za zpěvu hitu Ironic, zpívali jsme klidně několikrát za sebou Wannabe ze Spice Girls a bez Oasis a jejich Wonderwall nebyl večírek úplný. Hromadně jsme se zamilovávaly do Kurta Cobaina z Nirvany i do stylu grunge, který se zrodil a zemřel spolu s Kurtem v roce 1994.
Zasáhla nás také vlna eurodance, kdy jsme u hitparády Eso napjatě čekali, jestli tentokrát zvítězí 2 Unlimited, Twenty 4 Seven, DJ Bobo nebo Ace of Base. Čágo belo, šílenci, byl univerzální pozdrav a moderátorku Terezu Pergnerovou rychle nabytá sláva dohnala až k drogám. Horké novinky ze světa hudby nám přinášel časopis Bravo, kde byla řada drbů ze showbyznysu, fotoreporty i texty světových hitů s překlady. Jako bonus byly dárky v podobě samolepek a plakátů, které zdobily stěny dětských pokojíčků, a také dvojstrana Láska, sex a něžnosti, jež nás seznamovala s tajuplným světem milostných hrátek.
Praha zažila i první a zároveň poslední český koncert krále popu Michaela Jacksona, a to v roce 1996. Česká hudba se stále ještě vzpamatovávala z normalizačního šoku a spíš zpovzdálí sledovala, co se děje ve světě a snažila se to nepříliš kvalitně napodobit. Dočkali jsme se tak boybandů jako Lunetic nebo T-Boyz, z pořadu Marmeláda se vykřesala Lucie Vondráčková, poslouchali jsme i slovenský Maduar. Kvalitní tuzemské hudby bylo pomálu, přesto ale stojí za vypíchnutí kultovní kapela Lucie a jejich „bráchové“ Wanastowi Vjecy.
Novou muziku jsme lapali v rádiových hitparádách a natáčeli jsme ji na magnetofonové kazety, takže songy často nebyly úplné nebo je přerušil hlas moderátora. Kazety jsme si pak nahrávali jeden od druhého a navzájem jsme si vytvářeli vlastní playlisty. Když přišla do módy cédéčka, o toto kouzlo jsme byli ochuzeni.
Kuře s broskví a mekáč
Co se týče gastronomie, pravděpodobně největší událostí pro Českou republiku bylo otevření první pobočky fastfoodu McDonald’s v roce 1992. V pražské Vodičkově ulici stály tehdy před provozovnou fronty a její zahájení doprovázel orchestr a mažoretky. Zákazník si tenkrát mohl vychutnat například Big Mac za 48 Kč. Pokud jste vyrazila na slavnostní večeři do „lepší restaurace“, bylo téměř povinností si objednat tehdy luxusní jídlo, kterým bylo kuře s broskví. Neodmyslitelnou součástí talíře byla povadlá obloha.
Nesměla samozřejmě chybět ani Coca Cola, jež pro mnohé děti znamenala svátek. A kdo by si nepamatoval pojízdnou prodejnu zmrzliny a mražených výrobků Family Frost? Melodii ohlašující přijíždějící vůz je dodnes schopen zanotovat snad každý, kdo tuto éru zažil.