Volby 2017: Bezpečnost a migrace jako témata volebních programů. Co kandidáti voličům slibují?

16. října 2017·Články·Redakce

Ilustrační foto

Zlepšení platových podmínek nebo větší investice do bezpečnostních sborů slibují politické strany voličům. Co se týče vnitřní bezpečnosti, napříč stranami se objevuje pochopitelně i téma odmítání kvót EU na přerozdělování uprchlíků, které ve společnosti neustále vzbuzuje velké emoce.

Strany se většinou shodují na tom, že je potřeba pomáhat přímo v zemích, odkud lidé odcházejí. Strany navrhují také změny v evropském azylovém systému, který podle nich nefunguje. Vyplývá to z předvolebních programů.

Přerozdělovací kvóty ve volebním programu odmítají ODS, KSČM, ČSSD či SPD. Například KSČM vidí v neřízené a nekontrolované migraci obrovské bezpečnostní riziko. “Počty migrantů se vymkly jakékoliv schopnosti kontroly bezpečnostními složkami. Je pouze iluzí domnívat se, že mezi migranty nejsou infiltrováni teroristé a náboženští fanatici, kteří zde chtějí páchat teroristické činy. KSČM odmítá tento voluntarismus hazardující s bezpečností občanů. Problémy se musí řešit tam, kde vznikly,” řekl pro Frekvenci 1 poslanec PS PČR za Moravskoslezský kraj Leo Luza.

K tomu se přidává i Pavel Chleborád z hnutí Referendum o EU, který říká, že je rozhodně proti byrokraticky určeným kvótám na přerozdělování migrantů: “Jde vlastně o takovou novodobou verzi obchodu s lidmi. Stanovení pravidel a priorit imigrační politiky musí zůstat v kompetenci národních států.“

Na migraci, která se může podle politiků stát závažnou hrozbou v souvislosti s terorismem, upozorňují i strany jako KDU-ČSL, TOP 09 nebo hnutí ANO. Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová říká, že je nezbytné pomáhat lidem, kteří jsou ohrožení na životech: „Zejména v blízkosti válečných konfliktů a v táborech uprchlíků. Ti, kteří však v Evropě nezískají azyl, musí být důsledně vraceni zpět – musí být uplatňována návratová politika. Cizinci, kterým se na území Evropy podaří získat azyl, musí dodržovat naše zákony a přijímat naše hodnoty. Musíme věnovat velkou pozornost jejich integraci. Je nepřípustné, aby žili v uzavřených komunitách.“

Smířlivější tón zvolili Piráti, kteří apelují na racionální přístup k uprchlíkům v česku i Evropě a podobně se vyjadřují Zelení, podle kterých by Česko mělo navýšit svůj podíl odpovědnosti.

Vnitřní bezpečnost ČR

Strany ve svých programech také upozorňují na možné hrozby kybernetické kriminality nebo terorismu, kvůli kterým strany slibují například zlepšení fungování a spolupráce tajných služeb. ČSSD by také chtěla posilovat spolupráci bezpečnostních struktur na celoevropské úrovni policie, armády a zpravodajských služeb.

ČTĚTE TAKÉ: Volby 2017: Jak se jednotlivé strany dívají na členství ČR v Evropské unii?

V podstatě všechny strany slibují, že budou zvyšovat investice do platů či vybavení. ODS chce například vytvořit novou databázi zájemců o službu v ozbrojených a bezpečnostních sborech.

TOP 09 plánuje změny systému výsluh, které by měly zabránit odchodům zkušených policistů. Piráti zase chtějí podporovat kariérní růst policistů, navíc slibují snížení práce administrativních pracovníků: „Chceme jasný kariérní řád pro příslušníky policie i armády. Policisté i vojáci musí být motivovaní vykonávat svou práci kvalitně, nikoliv pouze podle odsloužených let. Chceme moderní a specializovanou armádu. Je třeba investovat i do lidských zdrojů, držet na vysoké úrovni současné mezinárodně ceněné jednotky (chemici, piloti, lékaři) a posouvat se v dalších oblastech. Investice do techniky musí být transparentní, nikoliv přes prostředníky a kamarády politiků,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš.

V příštím volebním speciálu Frekvence 1 se důkladněji podíváme na to, jaký názor mají jednotlivé strany na přijetí jednotné měny a jaké výhody či nevýhody v přestupu na euro shledávají.

Články - další články