Vyhledávání
Zavřít
Společností hýbou stereotypy: Jakým mýtům o chlapcích a dívkách stále věříme?
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Jsou stereotypy o muži a ženě, které se týkají těch nejmladších od Baltimoru po Peking, Nairobi či Dillí: dívky jsou zranitelné, chlapci jsou silní a nezávislí. Je to mýtus, který v sobě zahrnuje zvýšená očekávání od obou pohlaví a který je silně spojen se zdravotními riziky u dospívající mládeže, počínaje HIV či depresemi a konče násilnostmi a sebevraždami, píše italský deník La Repubblica.
Potvrzuje to rozsáhlý výzkum uskutečněný mezi mladými lidmi od deseti do čtrnácti let v 15 zemích, a to jak bohatých, tak i chudých, který provedla Bloombergova fakulta veřejného zdraví na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
“Zjistili jsme, že se děti velmi brzy, a to jak v tradicionalistických a konzervativních, tak i v liberálních a pokrokových společnostech, setkávají s těmito koncepty, které podporují sourozenci, spolužáci, učitelé, rodiče, příbuzní, náboženští představitelé,” říká Robert Blum, ředitel Globálních studií dospívající mládeže při Univerzitě Johnse Hopkinse.
Jakási “drátěná košile” se vytváří kolem desátého a jedenáctého roku, s negativními důsledky především pro dívky. Omezení zdůvodňovaná jako ochranná činí dívky ještě zranitelnějšími. Zdůvodňují jejich podřízenost a tím fakticky ospravedlňují fyzické zneužívání anebo tresty v případě, že pravidla poruší. V mnoha částech světa tyto stereotypy vystavují dívky riziku přerušení školní docházky, fyzickému utrpení, sexuálnímu násilí, sňatkům v nízkém věku, předčasným těhotenstvím, nákaze HIV a dalšími sexuálně přenosnými chorobami.
Například chlapci ze Šanghaje nebo Dillí jsou povzbuzováni k tomu, aby trávili svůj čas venku bez kontroly dospělých, zatímco dívkám se doporučuje zůstat doma a věnovat se zde nějaké (nudné) činnosti. Ve Skotsku je chlapcům a dívkám jasné, že v jakémkoli vztahu musí iniciativu převzít muž. Všude dívky pohlížejí na svůj fyzický vzhled a tělo jako na hlavní zdroj starostí. V Dillí dívky hovoří o svém těle jako o velké hrozbě, kterou je třeba skrývat, zatímco v Baltimoru naopak své tělo ukazují, ne však příliš.
Z těchto stereotypů nejsou vyjmuti ani chlapci. Úsilí o sílu a nezávislost z nich často činí oběti fyzického násilí, mají větší sklon ke kouření, pití a k užívání zbraní a násilí.
Když vědci podrobně analyzovali sexuální roli dětí v Číně, Indii, Belgii a Spojených státech, odhalili, že v těchto zemích je zřejmě přijatelné, aby dívky následovaly některé mužské stereotypy, jako je nošení kalhot, sportování a věnování se kariéře, zatímco na chlapce, kteří se vymykají normám svého pohlaví, ať už svým oblečením nebo chováním, pohlížejí mnozí jejich vrstevníci s opovržením.
Jak dívky, tak chlapci uvádějí, že chlapci, jejichž chování považují ostatní za zženštilé (například lakování nehtů), jsou obětí šikany, jsou vystaveni slovním útokům až fyzickému násilí.
Podle vědců sice tyto stereotypy o obou pohlavích nejsou samozřejmě překvapením, ale je zajímavé, že jsou nezávislé na kultuře a ekonomickém postavení země a že se vyskytují už v tak nízkém věku. Soudí se, že je možné tyto stereotypy změnit správnými a včasnými zásahy a zákony, jak se to v posledních desetiletích děje v Evropě a v USA. Studie však tento optimismus nepotvrzuje.
Zdroj: ČTK