Se svátkem Tří králů se pojí řada tradic. Znáte je všechny?

6. ledna 2020·Články·Barbora Pisingerová

Foto: Shutterstock

Svátek Tří králů je neodmyslitelně spojený s pověstí, která má mezi lidmi kolovat již dva tisíce let. Příběh o třech mudrcích z východu, kteří přišli za Ježíškem, dal vzniknout řadě tradic, z nichž mnohé Češi stále dodržují. Některé však v průběhu let postupně vymizely. Přečtěte si, jaké zvyky pečlivě dodržovali naši předci.

Za svátkem Tří králů neboli Epifanií stojí světoznámá pověst, která vychází z biblického příběhu. Podle toho dorazila skupina mudrců za novorozeným Ježíškem, aby mu vzdala svůj hold. Jejich počet ani jména zpočátku známa nebyla, později se ale mezi lidmi zažilo, že byli tři.

V průběhu staletí také došlo k záměně mudrců za krále a byla jim přisouzena slavná jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Malému Ježíškovi měli na znamení své úcty přinést zlato, kadidlo a myrhu.

Adventní věnec podle tradice: Co která svíčka znamená a jak má správně vypadat?

Ke křesťanskému svátku se dodnes pojí řada tradic, mnohé už ale mezi lidmi zanikly. Mezi nejoblíbenější zvyky ve středověké Evropě patřilo věštění a předpovídání budoucnosti. Římskokatolická církev to tehdy nerada viděla a pokládala tyto tradice za pohanské, mnohým lidem to ale nevadilo.

Lidé pouštěli svíčky po vodě v ořechových skořápkách a sledovali, jak dlouho která hoří a jak daleko se která dostane. Podobně věštili lidé délku svého života i ze zapálených svíček – ten, komu zhasla jako první, měl první opustit tento svět.

Podle dýmu a plamínku bylo navíc možné zjistit, zda půjde dotyčný do nebe či do pekla. Pokud dým stoupal vzhůru a plamen byl klidný a jasný, čekalo člověka nebe. Pokud ale dým mířil k zemi a plamen byl proměnlivý, měl přijít do pekla.

V domácnostech také nesměl chybět mazanec, do kterého hospodyně zapekla minci. Ten, kdo ji pak našel ve své porci, byl prohlášen králem a dostal za úkol pokropit usedlost svěcenou vodou a nadepsat znamení na dveře.

Možná vás to překvapí, ale písmena C+M+B+ přitom neodkazují k počátečním písmenům jmen trojice králů, ale k latinskému přání “Christus mansionem benedicat”, neboli “Kristus žehnej tomuto příbytku”.

Pro Čechy, Moravany a Slezany znamená obvykle konec vánočních svátků a odstrojení vánočního stromečku. Na mnoha místech se ale dochovaly i tradiční koledy, při kterých domy obcházejí děti přestrojené za tři krále.

Tento zvyk byl v minulosti určen hlavně chlapcům z chudších rodin, kteří od sousedů koledovali jídlo v náročné době zimy a nedostatku. Dnes chodí děti vybírat peníze na dobročinné účely.