Vyhledávání
Zavřít
Rozmlaťte ledničku palicí a zaženete stres, nabízí společnost lidem. Nehodilo by se tohle i vám?
shutterstock
Rozbijte talíře na prášek, rozsekejte ledničku nebo mikrovlnnou troubu basebalovou pálkou a pocítíte uvolnění. Ve Francii existuje společnost, která ve spolupráci se sofroložkou nabízí zájemcům možnost tímto způsobem bojovat proti stresu a každodenní frustraci, píše agentura AFP.
“Jen jednou jsem něco rozbila, byl to talíř,” říká Elora Towlsonová. Rozhodným krokem přistupuje mladá žena vybavené motorkářskou helmou a rukavicemi k “zóně hodu”, zabezpečenému boxu v jedné stěhovací a vyklízecí firmě v Noyal-Châtillon-sur-Seiche v Bretani na západě Francie.“Jsem zvědavá, jestli se mi podaří překonat moji nesmělost a obavy a jestli se odvážím něco takového udělat před lidmi,” vysvětluje dvacetiletá žena. Povzbuzena sofroložkou (zabývající se interakcí intelektu, citu a tělesností člověka) a šesti dalšími účastníky roztlouká golfovou holí skleněné lahve na tisíce kousků.
“Je to zároveň zábava a terapie, lidé sem mohou přicházet, aby se pobavili nebo rozmlátili různé předměty. V této dílně mohou ventilovat své pocity, vypudit ze sebe napětí a hněv, které se v člověku neustále hromadí. Když lidé předměty rozbijí, cítí se skutečně uvolnění,” tvrdí Jennifer Le Guenová, sofroložka, která přivezla tuto koncepci z Japonska.
Tato myšlenka si již našla své příznivce ve Spojených státech (rage room či anger room) a ve Francii jsou podobná zařízení ještě v Paříži a v Lyonu.
Tak jak seance, která trvá hodinu a půl až dvě hodiny, pokračuje, začíná vládnout týmový duch, rány jsou uvolněnější, lidé vykřikují a v boxu se za zvuků rockové hudby hromadí úlomky všeho druhu.“Začínáme od skleněných lahví přes nádobí a nakonec přijde na řadu nějaký ten elektrický spotřebič. Končíme seancí sofrologie, aby se lidé dostatečně uvolnili,” popisuje Jennifer Le Guenová, specializující se na zvládání stresu.
Každý účastník si vybere 15 předmětů pocházejících z odvozu nepotřebných věcí a určených k likvidaci, které sváží bretaňská firma Déménage-moi. Než účastníci začnou házet misky, popelníky nebo čajové konvice proti zdi, napíší na ně to, co je trápí. Elořina matka Jany Towlsonová bez váhání vrhá talíř s nápisem “důchod”, jiní na nádobí diskrétně píší jméno bývalé lásky. “Když házím nějaký předmět, jsem uvolněná a cítím se příjemně. Není to uspokojení z násilnictví, ale spíše se uvolňuji uvnitř,” říká.
Šestadvacetiletá Clémence přišla se svým devětadvacetiletým přítelem Gaëlem, aby si vyzkoušela, jak taková terapie funguje. Nyní je účast na seanci zdarma, ale v příštích týdnech budou účastníci už platit 50 až 70 eur (1350 až 1890 Kč). “Zaplavuje mě stres a otravuje mi život, nekontroluji se tolik jako Gaël,” připouští mladá žena.
Oba, vybaveni palicemi, se pouštějí do ledničky. “Neměl jsem o tom velké mínění, ale již ta skutečnost, že vydávám všechny své síly, mi umožňuje něčeho se zbavit. Dělá mi to dobře,” přiznává Gaël, na jehož čele se perlí pot. Rovněž Elora končí vyčerpaná. “Bylo to velmi příjemné, ale fyzicky náročné. Když jsem sem přišla, nedokázala jsem si představit, že rozmlátím ledničku, ale teď mám chuť začít znovu!” usmívá se.
Zdroj: ČTK