Vyhledávání
Opijete se rychleji než ostatní? Možná za to může vaše barva očí
Alkohol a jeho vliv na lidské tělo je velmi diskutované a stále ne úplně rozklíčované téma. Studie jsou navíc plné překvapení. Přečtěte si, jaký vliv může mít barva očí na vaši opilost.
Za všechno může melanin. Jak ovlivňuje naše fungování?
Na míru opilosti po konzumaci alkoholu má vliv vaše váha, množství svalové hmoty, rychlost metabolismu, množství snědeného jídla i to, jak (ne)jste zvyklí pít. Nedávné průzkumy ale ukazují, že barva vašich očí může mít vliv na toleranci k alkoholu, vnímání bolesti nebo na riziko onemocnění cukrovkou. Jen zatím nevíme proč.
Studie z Georgia State University odhalila, že lidé, kteří mají více melaninu – pigmentu, který má vliv na barvu naší pokožky, vlasů a očí –, mohou být náchylnější k účinkům alkoholu. Melanin má mj. vliv na rychlost nervových přenosů do mozku. Čím víc melaninu máte, tím je přenos účinků alkoholu do mozku rychlejší, a tím rychleji si přijdete opilí.
Barva očí má vliv na množství světla, které do našeho těla propustíme. Čím tmavší oči, tím méně světla propustí. A na propuštěné světlo potom reagují další orgány v našem těle, včetně endokrinního systému, který řídí hormony zodpovědné za různé tělesné funkce.
Jde o složitější fyziologické procesy, ale i tady platí, že čím více melaninu (a tedy čím tmavší oči), tím rychleji se budete cítit opilí.
Lidé s modrou barvou očí mají větší sklony k závislosti na alkoholu
Další studie publikovaná v časopise American Journal of Medical Genetics říká, že Američané s modrýma očima nesou vyšší riziko vzniku závislosti na alkoholu v porovnání s vrstevníky, kteří mají hnědé oči. Podle studie jsou geny, které indikují zvýšené riziko užívání alkoholu, spojené se stejným chromozomem jako geny, které určují barvu očí.
Spíš než na počet piv, které zvládneme za večer vypít, bychom se měli zaměřit na jeho kvalitu a chuť. I tady hrají roli barvy.
Co ovlivňuje barvu piva
Na barvu piva má vliv řada faktorů. Nejdůležitější je barva sladu, následná délka a teplota sladování a doba vaření. Delší vaření způsobuje karamelizaci sladových cukrů, což přidává tmavou barvu a sladkou chuť.
Chmel dodává pivu hořkost a čím vyšší obsah chmele pivo má, tím žlutější bude. S menším množstvím chmele zase tmavne. Na barvu piva má vliv i voda a její stupeň mineralizace, nebo přidávání různých přísad, jako je ovoce, byliny nebo koření.
Barva piva se obvykle udává v jednotkách SRM (Standard Reference Method) nebo EBC (European Brewery Convention). Čím nižší je hodnota, tím světlejší je pivo.
Podle barvy piva můžete odhadnout i jeho pivní styl, který určují pivní kvasinky. Některé produkují více pigmentů, což ovlivňuje pivní chuť, barvu i styl. Piva typu Ale budou mít tmavší a sytější barvu, zatímco ležák bude průhlednější a zlatavý. Chuťově je světle zlaté pivo č lehčí. Tmavě hnědé nebo černé pivo má hutnější a plnější chuť.