Vyhledávání
Zavřít
Nedostupnost péče a pozdní diagnóza. Takové jsou problémy pacientů s Alzheimerovou chorobou
V pátek 21. září si celý svět připomene Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jeho cílem je upozornit na problematiku tohoto onemocnění a informovat o možnostech prevence a léčby. U nás je však problém alzheimeriků širší. Diagnostikována je jich pravděpodobně pouze polovina, a to ještě v pozdních fázích nemoci. Tito pacienti jsou tak zcela odkázáni na systém sociálních a medicínských služeb, který už však praská ve švech. Na místo ve specializovaných zařízeních se běžně čeká třeba i celý rok. Plnohodnotnou domácí péči si přitom většina rodin nemůže dovolit, příspěvek na péči totiž pokryje sotva třetinu reálných nákladů.
Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence (62 %) a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. “Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost. Pacienti se ale většinou dostaví k lékaři až v pozdějších fázích onemocnění, kdy již potřebují spíše jen významnou podporu sociálních a medicínských služeb, nikoliv terapeutickou péči,” říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.
Chorobou trpí spíše ženy než muži
Alzheimerova choroba je onemocnění způsobující postupný pokles kognitivních funkcí. Je charakteristická pomalým začátkem s postupným zhoršováním krátkodobé paměti, přidávají se problémy s prováděním každodenních úkonů a s vyjadřováním, zhoršuje se také racionální úsudek a projevují se i časté změny nálad a chování. “Tato nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů. V České republice evidujeme zhruba 155 tisíc osob s lékařem diagnostikovanou demencí. I v nejvyspělejších státech je však diagnostikováno jen asi 50 % osob, lze tudíž předpokládat, že reálný počet osob trpících demencí je i dvakrát vyšší, než udávají statistiky,” doplňuje MUDr. Doleželová. Prognózy odhadují, že počet lidí s demencí se během dvaceti let zdvojnásobí a v roce 2030 tedy bude dementních osob na zemi asi 75 milionů, což je přibližně počet obyvatel Turecka.
Vedle vysokého nárůstu pacientů jsou v České republice palčivými problémy i pozdní diagnostika a obtížná dostupnost specializovaných zařízení. Poskytovatelů specializovaných služeb je u nás velice málo a zajistit pro lidi s touto nemocí v pozdějších fázích kvalitní komplexní zdravotně sociální péči vůbec není jednoduché, zvlášť vzhledem k tomu, že jejich počet stále rychleji narůstá. “Na místo v našich specializovaných zařízeních čekají někteří zájemci i více než rok. Navyšujeme kapacitu, otevíráme nová centra, cítíme, že lidé kvalitní sociálně zdravotní služby pro své blízké samozřejmě potřebují, poptávka je velká,” říká generální ředitel skupiny specializovaných zařízení Alzheimercentrum Ing. Václav Slovák, MBA, LL.M.
Péče o osoby s tímto onemocněním je také vysoce nákladná. Reálná cena komplexní péče zdravotní i pečovatelské v domácím prostředí se v České republice odhaduje na 30 až 50 tisíc korun měsíčně. To činí pro zhruba 160 tisíc nesoběstačných pacientů s demencí v ČR potřebných 57 až 95 miliard na rok. Dodejme, že doma pečující osoba většinou navíc přijde i o příjem ze zaměstnání nebo pravidelné výdělečné činnosti. Domácí péče o tento typ pacientů je pak reálně téměř nemožná, příspěvek na péči je totiž i při nejvyšším stupni závislosti pacienta pouhých 13 200 korun a pokryje tak pouhý zlomek všech potřebných měsíčních výdajů. “Novou éru v léčbě Alzheimerovy nemoci snad přinesou léky biologické, které již podle klinických studií dokázaly umírnit či zcela zrušit klinické projevy demence. Dostupnost těchto léků pro pacienty v ČR se předpokládá v roce 2020, ale jejich úspěšnost bude nejspíše záležet na tom, v jakém stadiu demence jsou podány, respektive jak velké poškození mozku je již přítomno,” dodává garantka odborné péče skupiny Alzheimercentrum MUDr. Ivana Doleželová, MBA.