Vyhledávání
Zavřít
Musí se dobrat celé balení antibiotik? S odpovědí vědců praktičtí lékaři nesouhlasí
shutterstock
Lékaři vždy uvádí, že je nutné doužívat předepsaná antibiotika, aby v budoucna účinná látka znovu zabrala. Teorii doktorů, že opravdu musíme všechny tabletky dobrat, napadli vědci, kteří tvrdí, že jde o mýtus bez podložených důkazů.
Výzkum odborníků z British Medical Journey (BMJ) přichází s tezí, že jakmile se cítíme lépe, není nutné pokračovat v braní předepsaných antibiotik. Praktičtí lékaři nesouhlasí, zlepšení stavu neznamená, že je infekce zaléčená.
Profesor z Oxfordu Tim Peto uvádí, že už jako studentovi mu byla důležitost dobrání antibiotik vtloukána profesory medicíny do hlavy, nicméně jasný důkaz prý pro toto tvrzení lékaři nemají. “Tyto zprávy jen přešly z ústního podání do internetových diskuzí, je to mýtus,” uvedl pro The Indenpendent. Podle profesora Peta se může tento mýtus předávat z generace na generaci díky Alexandru Flemingovi, který stojí za objevem penicilinu. V roce 1945 totiž při přebírání Nobelovi ceny poznamenal, že bakterie mají schopnost mutovat, pokud jsou vystavovány novým lékům. V projevu pak uvedl příběh muže, který antibiotika nedobral, znovu onemocněl a s ním i jeho žena, která posléze zemřela. Lidé si tyto události spojily a od té doby se traduje, že je nutné antibiotika dobírat podle nařízení lékaře.
Nadměrné používání antibiotik může v budoucnu vést k takovým infekcím, které ohrozí chirurgické zákroky či léčbu rakoviny. Až 50 tisíc lidí ročně zemře v Evropě proto, že jsou rezistentní na léky. Profesorka Helen Stokesová-Lampardová, předsedkyně Královské akademie lékařů, tvrdí, že doporučení dobírat antibiotika bychom neměli brát na lehkou váhu. “V mnoha případech je doba užívání poměrně krátká, například při infekci močových cest stačí tři dny,” uvedla profesorka. “Zlepšení syndromů nutně neznamená, že infekce je vyléčená, proto máme strach z toho, že by pacienti měli přestat antibiotika užívat hned, jak se jejich stav zlepší,” dodala.
Výzkum odborníků z British Medical Journey (BMJ) přichází s tezí, že jakmile se cítíme lépe, není nutné pokračovat v braní předepsaných antibiotik. Praktičtí lékaři nesouhlasí, zlepšení stavu neznamená, že je infekce zaléčená.
Profesor z Oxfordu Tim Peto uvádí, že už jako studentovi mu byla důležitost dobírání antibiotik vtloukána profesory medicíny do hlavy, nicméně jasný důkaz prý pro takové tvrzení lékaři nemají. “Tyto zprávy jen přešly z ústního podání do internetových diskuzí, je to mýtus,” uvedl pro The Indenpendent.
Podle profesora Peta se může zmíněný mýtus předávat z generace na generaci díky Alexandru Flemingovi, jenž stojí za objevem penicilinu. V roce 1945 totiž při přebírání Nobelovi ceny poznamenal, že bakterie mají schopnost mutovat, pokud jsou vystavovány novým lékům. V projevu pak uvedl příběh muže, který antibiotika nedobral, znovu onemocněl a s ním i jeho žena, která posléze zemřela. Lidé si tyto události spojili a od té doby se traduje, že je nutné antibiotika dobírat.
Nadměrné používání antibiotik může v budoucnu vést k takovým infekcím, které ohrozí chirurgické zákroky či léčbu rakoviny. Až 50 tisíc lidí ročně zemře v Evropě proto, že jsou rezistentní na léky. Profesorka Helen Stokesová-Lampardová, předsedkyně Královské akademie lékařů, tvrdí, že doporučení dobírat antibiotika bychom neměli brát na lehkou váhu. “V mnoha případech je doba užívání poměrně krátká, například při infekci močových cest stačí tři dny,” uvedla profesorka. “Zlepšení syndromů ale nutně neznamená, že infekce je vyléčená, proto máme strach z toho, že by pacienti měli přestat antibiotika užívat hned, jak se jejich stav zlepší,” dodala Stokesová-Lampardová.