Vyhledávání
Zavřít
Monogamie je pro ženy možná náročnější než pro muže, tvrdí vědci
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Většina lidí stále věří, že pro muže je nevěra tak nějak "přirozenější". Přeci jen, dává to smysl. Muži se vyvinuli jako rozsévači, zatímco žena si otce svých dětí musí pečlivě vybírat. Nebo snad ne? Nové výzkumy odhalují, že ženská nevěra a sexualita by mohla být úplně jiná, než za jakou ji vědci po staletí považovali.
Možná vás to překvapí, ale podle nových studií svazují monogamní vztahy ve skutečnosti o něco víc ženy než muže. Jak je to možné? Důvodů je celá řada. A jak se na to přišlo? Začněme výsledky zkoumání Cynthie Graham a jejího vědeckého týmu. Těm vyšlo, že průměrně dvakrát tolik žen než mužů hlásilo po roce vztahu nedostatek sexuálního zájmu.
První myšlenka by mohla směřovat k nižšímu libidu u žen obecně. Nyní se však zdá, že pravda by mohla být úplně jinde. Mnoho expertů v současnosti přechází na teorii, že ženy potřebují rozmanitost, novost a sexuální dobrodružství úplně stejně, jako muži, a možná, že dokonce o něco víc. A pokud se jim to nedostane, jejich sexualita se zkrátka uzavře a vypne.
“Dlouhodobé vztahy jsou ve skutečnosti těžké pro ženskou sexuální touhu,” uvedla psycholožka Marta Meana pro knihu Wednesday Martin ‘UNTRUE: Why Nearly Everything We Believe About Women, Lust, and Infidelity is Wrong and How the New Science Can Set Us Free’ (Nepravda: Proč je skoro všechno, čemu o ženách, touze a nevěře věříme nepravdivé a jak nás nová věda může osvobodit – česky nepublikováno, pozn. red.).
Zanedbávané ženy
Jak zjistily například vědecké týmy Esther Perel nebo Marty Meana, jsou to právě ženy, kdo často sexuálně strádá – obzvláště s přihlédnutím k institucionalizaci rolí a častému zanedbávání ženských potřeb.
Významná antropoložka Sarah Hrdy zase tvrdí, že mezi nejrůznějšími druhy včetně člověka je nejlepší matkou právě taková, která je za určitých okolností promiskuitní. Tím se totiž chrání před mužskou neplodností, zvyšuje své šance na zdravé těhotenství a velkého potomka a vytváří si širší podpůrnou síť několika mužů, kteří se domnívají, že její dítě může být jejich.
V některých kulturách je to dokonce společensky vyžadováno. Například domorodci z Bari v Jižní Americe věří, že dítě je vytvořeno ze spermatu několika různých otců a čím více se ho do ženy dostane, tím větší a zdravější dítě bude. Monogamní matka by v takové společnosti byla vnímána jako špatná a nezodpovědná.
Aktivní role vajíčka
Zcela nové světlo do evolučního nastavení žen navíc přinášejí výzkumy dokazující aktivní roli vajíčka při jeho oplodnění. Dosud se věřilo, že aktivní spermie pronikne do pasivního vajíčka a tím je záležitost tak nějak uzavřená. Nové výzkumy však dokazují, že nejrychlejší spermie se do vajíčka dostat vůbec nemusí. Utvoří místo toho jakousi frontu a vajíčko pak s jednotlivými spermiemi určitým způsobem komunikuje a vybírá si z nich, která se mu “líbí” nejvíce.
Tyto teorie potvrzují například závěry výzkumu týmu vědců pod vedením Joea Nadeaua ze Severozápadního Pacifického výzkumného institutu.
Zdá se, že sperma mužů, které se ženinu tělu nelíbí, dokáže reprodukční soustava dokonce cíleně přiotrávit, zatímco jiným pomůže v přežití. Probíhá tak vlastně ještě jeden výběr uvnitř těla ženy. Vtip je v tom, že žena nedovede dopředu rozumem poznat, který genetický materiál bude nejlepší. Z čistě biologického hlediska by proto pro ni bylo nejvýhodnější získat materiálu co nejvíce, aby si její tělo vybralo samo.
A jak je možné, že podobné teorie přichází až dnes? Jak to tak bývá, za všechno může politika. V době, kdy Darwin přišel s evoluční teorií, žil totiž ve viktoriánské a přísně prudérní Anglii. Jeho názory na svět odpovídaly tehdejší společnosti, ve které žena musela být cudná a orientovaná hlavně na domov. Přišlo mu proto logické tento koncept zapracovat i do svých teorií. Tyto názory se tím pádem ovšem staly respektovaným vědeckým faktem a trvalo dlouhá léta, než se někdo odvážil je zpochybnit.