Vyhledávání
Zavřít
Mléko může za rakovinu aneb Proč jsou v kurzu diety bez některých potravin
Ilustrační foto.
Letní čas přeje společným večeřím s přáteli. Ale někdo nejí lepek, jiný zase cukr a další tvrdí, že je alergický na laktózu. Vypracování společného menu tak může být učiněným hlavolamem, píše francouzský deník Le Figaro.
Diety s vypuštěním některých druhů potravin jsou módní: někdo prohlašuje, že se tak cítí lépe, jiní zase tvrdí, že vylučují ze stravy vše, co by mohlo organismus intoxikovat. Mléko například viní z toho, že přispívá ke vzniku rakoviny a k autoimunitním chorobám.
Výživa na sebe vždy upoutávala pozornost, ale jak vysvětlit nynější nadšení Francouzů pro nové potravinové zákazy? “Naše vyspělé společnosti zažívají proces rostoucí individualizace ve vztahu k pravidlům, které přináší rodina, povolání či náboženství. Je proto třeba si vybrat. Stáváte se tak zodpovědný za své zdraví a pohodu,” vysvětluje sociolog Claude Fischler. Volba je často obtížná vzhledem k množství doporučení, zákazů a varování ohledně potravin.
Například v 50. letech minulého století sesadily rostlinné tuky z piedestalu máslo. Tvrdilo se o nich, že jsou lepší pro srdce. V 90. letech se zjistilo, že jsou zdrojem transmastných kyselin, které je třeba ze stravy vyloučit, protože jsou škodlivé pro tepny. Od té doby se však začaly znovu používat, protože se změnil způsob jejich výroby.
Přetrvávají tak pochybnosti o potravinových výrobcích, které se zpracovávají mimo náš dohled, v jakési černé skříňce průmyslu. “Za těchto okolností je třeba vzít stravování do vlastních rukou. A to začíná tím, že vyloučíme některé potraviny,” uvádí Claude Fischler.
Kravské mléko je potravina, která už nemá tak špatnou pověst, neboť ji nahradil jako údajná škodlivina lepek. Rčení, že mléko je pro telata, a ne pro dospělé lidi, však nachází svůj základ ve vědecké realitě. “Fyziologicky lidský druh ztrácí enzym laktázu, který umožňuje v dospělém věku trávit mléko,” říká profesor Jean-Louis Bresson z Neckerovy kliniky v Paříži. Neznamená to, že někteří lidé, kteří nevylučují laktázu, nemohou vypít sklenku mléka. Jedna studie ukázala, že ze dvou skupin pokusných osob jedna tvrdila, že nesnáší laktózu, druhá že ji snáší, ale počet osob nevylučujících laktázu byl v obou skupinách stejný.
Přestože postupné mizení laktázy je skutečností, experti varují před snahami odstranit ze stravy všechny mléčné výrobky. “Mléčné výrobky jsou zdrojem nezbytných proteinů a vápníku. Jestliže nesnášíte mléko, mohou ho nahradit jogurty,” navrhuje nutriční expert a lékař Jacques Fricker.
Odmítání mléka bylo dnes, jak se zdá, nahrazeno odmítáním lepku. Avšak jeho odstranění z našich talířů lékaře tolik neznepokojuje. “Může to být smutné nejíst pečivo či pizzu, ale z nutričního hlediska to nemá žádné důsledky,” přiznává Jacques Fricker. Jestliže z jídelníčku dospělé osoby vyloučíme obilniny, neznamená to, že by jí hrozilo nějaké nebezpečí, ale není to pro její zdraví ani nijak přínosné.
Bezlepkovou dietu naopak potřebuje asi jedno procento populace, které trpí celiakií. To je chronický zánět tenkého střeva spojený se zvýšenou propustností střevní stěny. Je vyvolána u geneticky predisponovaných jedinců po pozření potravy obsahující lepek. Móda bezlepkových potravin má alespoň jednu výhodu: zvýšilo se množství produktů pro tyto nemocné.
Zdroj: ČTK