Vyhledávání
Krutý osud zapomenuté hrdinky z Bohémy Anny Letenské: Z natáčení šla rovnou na smrt
Anna Letenská, česká divadelní a filmová herečka, jejíž osud jsme si nyní mohli připomenout v seriálu Bohéma, se narodila 29. srpna 1904. Popravena byla v roce 1942 v koncentračním táboře Mauthausen s vědomím, že je na vstupní lékařské prohlídce.
První angažmá získala mladá herečka v roce 1919 u divadelní společnosti Suková – Kramelová. V roce 1925 se vdala za operního herce Ludvíka Hrdličku, kterému ředitel společnosti doporučil, aby používal pseudonym podle části Prahy, ze které pochází – z Letné, protože kolegů s “ptačím” jménem už hrálo moc. Vysněné místo Letenská získala roce 1939 – nastoupila do Vinohradského divadla, kde měla pověst nejvýraznější komické herečky, která s přehledem zvládá i vážné role. Úspěšná v profesi, ale nešťastná doma, tak by se dalo popsat období před rokem 1941, které vyvrcholilo rozvodem.
V roce 1941 se Anna vdala po druhé – za architekta Vladislava Čalouna, který byl o rok později zatčen za pomoc při ukrývání pachatelů atentátů na Heydricha. Čalounovi se přátelili s manželi Lyčkovými – právě doktor Lyčka pečoval o člena výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka, ošetřil také tvář Jana Kubiše po útoku na Heydricha. Letenská možná netušila, že nejen doktor Lyčka, ale také její manžel pracuje pro odboj. Po dobrovolném svědectví parašutisty Karla Čurdy se hrozba hromadného zatýkání přiblížila také manželům Lyčkovým, kteří ale díky včasnému varování získali prostor zmizet. Manželka doktora Lyčky Františka požádala noc před dnem útěku o nocleh Annu Letenskou, která ji neodmítla. Františku ráno na hlavním nádraží zatklo gestapo. Jestli plán manželů někdo vyzradil, nebo šlo o náhodu, to se dodnes nevysvětlilo. Františka vypověděla, že neví, kde se ukrývá její muž – ten se mezitím v pražském bytě zastřelil – ale svěřila se s tím, kde přespala.
Závěrečná klapka filmu Přijdu hned zazněla 2. září 1942. Druhý den ráno se šla Letenská jako každý den hlásit do Petschkova paláce – musela o sobě dát vědět a taky zde mohla vždy nechat pro manžela čisté prádlo. Zpět ji tento den už nepustili. Přitom byla dennodenně do té doby uklidňována, ať v klidu chodí do práce, že všechno bude brzy v pořádku. Okamžitě byla převezena do koncentračního tábora.
23. října 1942 dostali všichni vězni při nástupu do transportu chleba s margarinem. S vědomím, že budou zařazeni do jiného tábora, kde projdou osprchováním, ostříháním a lékařskou prohlídkou, chodili jeden po druhém do ordinace v Mauthausenu. Při měření posunul “lékař” měřící kolík nad hlavu Anny Letenské. Druhý “lékař” skrytý za dřevěným obložením stěny mezitím zamířil – rána ji ihned usmrtila. Tělo bylo odklizeno a v časovém intervalu dvou minut je přivedena “na kontrolní měření” další česká žena.
Když měla v pražském kině Lucerna premiéra komedie Otakara Vávry Přijdu hned, byla nadějná herečka už dva měsíce po smrti.
Po válce byla Anna Letenská (Čalounová) vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem. V Divadle na Vinohradech je na 1. balkóně k vidění její busta. Původní ulice Ve Pštrosce byl na její počest v roce 1948 změněn na ulici Anny Letenské. Na základě jejího životního příběhu bylo natočeno válečné drama Kat nepočká režiséra Františka Filipa, postavu Anny ztvárnila Jiřina Bohdalová. Mezi její nejznámější role patří děvečka ve filmu Kříž u potoka, paní správcová v Babičce, dále Ženy u benzinu, Valentin Dobrotivý, Městečko na dlani a právě poslední filmová role v komedii Přijdu hned.