Vyhledávání
Tomáš Zatloukal: Ukrajinské děti se musí učit češtinu. Nikdo neví, za jak dlouho se budou moci vrátit domů
Tomáš Zatloukal. (Foto: Frekvence 1)
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal byl hostem Press klubu na Frekvenci 1. S Čestmírem Strakatým mluvili o dopadech distanční výuky, o problémech s výukou ukrajinských uprchlíků i o kapacitách středních škol. Řeč došla také na význam delší povinné školní docházky.
Máme za sebou další školní rok a pan Zatloukal ho hodnotí podle sebe tak, že byl konečně normální a běžný, na rozdíl od těch, které jsme zažili za poslední tři roky. “Zároveň to byl ale rok, ve kterém jsme se potřebovali s uplynulými třemi roky vyrovnat. Především u některých žáků nastal výpadek distanční výukou. Tento problém se týká samozřejmě především těch, kteří doma neměli dostatečné optimální podmínky. Takových žáků bylo přibližně 5 procent. S těmi teď musí školy pracovat a taky tomu věnují velkou pozornost,” vyjadřuje se k dopadům distanční výuky ústřední školní inspektor.
V loňském roce školy čelily integraci ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. Podle slov pana Zatloukala je největší problém v tom, jak tyto děti získávají znalosti z českého jazyka. “Pro jejich úspěšné vzdělávání je to pro ně největší překážka, a to i přes to, že školy se této výuce věnují. Ukazuje se, že přesto, že tyto děti už jsou tu déle než jeden rok, pořád jejich znalost českého jazyka není dostatečná pro to, aby jejich vzdělávání probíhalo tak, jak bychom očekávali my i ony samotné. Vlivů, proč tomu tak je, je mnoho. Jeden z nich může být i ten, že předpokládají, že se brzy vrátí domů. Dalším důvodem může být i fakt, že spoustu dětí je zároveň zařazeno do distanční výuky na ukrajinské škole. Musíme v tom pokračovat i dál, aby mohli případně žáci nastoupit na střední školy. Nikdo neví, kdy se budou moci vrátit domů. Český jazyk je pro ně nezbytný,” říká inspektor.
Letos byl veliký problém s přihláškami na střední školy. Náš host to však nevidí jako celorepublikový problém. “Kapacity na středních školách jsou větší, než je uchazečů. Problém je regionální, zejména Praha a střední Čechy. My bychom určitě souhlasili s tím, aby se podíl všeobecného vzdělávání rozšířil, podoba může být různá. Například lycea jsou jednou z možností. Česká republika má 70 procent dětí v odborném vzdělávání a 30 procent ve všeobecném. V zemích kolem nás je to obráceně,” konstatuje Tomáš Zatloukal.
Delší předškolní vzdělávání má smysl
Ředitelé škol nejsou všeobecně příliš nadšení z plánu Ministerstva školství na změnu délky povinné školní docházky. Pan Zatloukal však považuje za správnou cestu to, aby povinná školní docházka pokračovala i na střední škole. Patříme k menšině zemí, u kterých povinná školní docházka končí na základní škole. Tento trend smysl dává. Jestli to má být v režimu 8 let základní školy a dva roky na střední střední školy, nebo 9 na základní a dva na střední, to už je otázka. Ale princip povinné školní docházky smysl dává. Dobré by bylo podívat se i na předškolní vzdělávání. Některé země se snaží zapojovat děti co nejdříve. Čím déle probíhá předškolní vzdělávání, u nás je to jeden rok, tím se výrazně zvyšuje pravděpodobnost dítěte pro jeho úspěšné vzdělávání na základní škole i v jeho pokračování,” říká host Press klubu a dodává, že problém s kapacitami v předškolním vzdělávání je opět regionální.