Vyhledávání
Zavřít
Těší mě, že jsem považován za novodobého Baťu, ale rozhodně se s ním nemůžu srovnávat, říká Václav Staněk
Václav Staněk (Zdroj: Frekvence 1)
Novodobý Tomáš Baťa, mladý podnikatel a 30 pod 30 v časopisu Forbes, to je Václav Staněk, který byl hostem v našem pátečním Press klubu na Frekvenci 1. S Lubošem Procházkou si povídali o jeho předsevzetích, o plánech ohledně expanze, o tom, kde se vzala prvotní myšlenka na podnikání s botami nebo o tom, jak vnímá atmosféru prezidentských voleb.
Zakladatel a majitel obuvnické značky prozradil v Press klubu, zda si dal do roku 2023 nějaké předsevzetí. “Předsevzetí si dávám každoročně a dávám si jich spoustu. Ať už je to ve sportu, v podnikání nebo co se týče zážitků. Například ve sportu se snažím naběhat každý měsíc 100 kilometrů, v byznysu pak samozřejmě růstové předsevzetí. Podívejme se, co se za poslední tři roky dělo. Jsem mladý podnikatel, je mi čerstvě 25 let. Začal jsem podnikat v 16 letech. Věřím, že jsem toho zažil už spoustu a hodně jsem se naučil. Nálada lidí a vývoj ekonomiky bude mít samozřejmě dopad i na náš byznys. O to víc musíme pracovat a dělat nové a lepší věci,” říká mladý a úspěšný Václav Staněk. Dodává, že ekonomické dopady budou vše ještě nějakou dobu provázet.
K Baťovi cítím velký respekt
S jeho jménem se často pojí pojem “novodobý Baťa”. On sám přiznává, že právě Tomáš Baťa je jeho velkým vzorem a jelikož je on sám také ze Zlína, nemůže takové označení brát negativně. “K Baťovi cítím velký respekt a snažím se studovat podnikaní tak, jak ho on praktikoval a vedl. Rozhodně mě to tedy neuráží, ale to, co dokázal Baťa, je něco neuvěřitelného a rozhodně se s ním nemůžu srovnávat,” vysvětluje mladý podnikatel a dodává, že s jedním z nejmladších z rodiny Baťových byl nedávno na pokecu na kulečníku.
Už ve 13 letech jsem věděl, že chci podnikat
Leckoho by mohlo napadnout, že právě Tomáš Baťa může za to, že se Václav Staněk rozhodl podnikat zrovna v obuvnictví. Podle jeho slov je ale pojítek k botám více. “Myšlenka se začala formovat ve chvíli, kdy jsem kolem sebe viděl trend tenisek a mladí se začali o boty více zajímat. Tomuto trendu jsem se chtěl přizpůsobit a už ve 13 letech jsem věděl, že chci podnikat. Hlavu jsem měl otevřenou a nesmím opomenout ani fakt, že má rodina má právě obuvnictví v kořenech a v historii. Už od mládí jsem věděl, jak botu vyrobit a jak to funguje,” říká Staněk a přiznává, že podprahově se dívá lidem na boty. “Když potkám někoho, kdo má naše boty, okamžitě si toho všimnu… a rád je počítám.”
Český zákazník by měl být ten hlavní
Václav tvrdí, že zatím se jim nepodařilo prorazit do světa ve velkém a věří, že každá z firmy, kterých je on sám součástí, má ještě obrovský potenciál. Proto se prvních šest let soustředili primárně na Českou republiku a expandují na Slovensko, postupně zkoušejí i Německo. Přiznává ale, že zahraničí ho láká skutečně hodně. “Už od mých 18 let jsem měl takové šimrání a lákalo mě expandovat do zahraničí, jenže ne každý podnikatel by se měl takovým šimráním nechat zlákat. Mnohdy to neznamená úspěch. Znám spousty podnikatelů, kteří si na tom vylámali zuby. Nesmí se zapomínat, že hlavní byznys vybudovali právě v České republice. Český zákazník by pro nás měl být ten hlavní,” konstatuje Staněk.
Atmosféra voleb mu přijde fascinující
Podle všeho mu již přišlo několik nabídek pro vstup do politiky, ale všechny odmítl. “Zdali se mé smýšlení nad politikou změní a zdali budu chtít být více angažován, nevím, ale současně jsem všechny nabídky odmítl,” přiznává a komentuje i atmosféru kolem prezidentských voleb, kterou shledává za fascinující. “Přijde mi opravdu zajímavé, že nejvíc zpráv a výroků vychází ven právě v posledním týdnu. Poslední tři měsíce jsem tomu příliš nevěnoval pozornost na rozdíl od těchto posledních dnů. Jak se mění a nemění pohledy lidí a agrese, kterou to celé vzbuzuje, mi přijde na jednu stranu smutné, na druhou stranu zábavné. Je to celorepubliková aktivita,” vysvětluje podnikatel. Dvě kola volby považuje za to, co lidi nejvíc rozděluje.
Na závěr přiznal, že se nepovažuje za workoholika, nevstává ve čtyři ráno a spíše v tuto dobu občas chodí spát. Svou práci kolikrát ani nebere jako práci. Je velice obdivuhodné, že si jako takhle úspěšný mladý člověk dokáže najít čas i na kamarády, zábavu nebo například kino. “Ačkoliv se říká, že 24 hodin je málo, já věřím, že když člověk umí s časem pracovat, je 24 hodin na den dostatek času na zábavu, sport, vzdělávání se a samozřejmě na práci a spánek,” říká host Press klubu Frekvence 1 Václav Staněk.