Ondřej Šimetka: Byl jsem jediný gynekolog v oblasti na Srí Lance, kde žilo přibližně 500 tisíc lidí

Porodník a senátor z Ostravy Ondřej Šimetka byl hostem Báry Nesvadbové v Press klubu na Frekvenci 1. Pan doktor povyprávěl o svých cestách v rámci Lékařů bez hranic, i o porodech v České republice.

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka je zajímavý především svými cestami v rámci Lékařů bez hranic. Už když byl v roce 1994 studentem medicíny, si všiml článku, kde se psalo, že Lékaři bez hranic otevřeli v Rakousku svoji pobočku. “Dále se v článku psalo, že Lékaři bez hranic jsou mezinárodní, ne vládní zdravotnická organizace, která poskytuje péči lidem, kteříji z nějakého důvodu nemůžou dostat. To mě ihned fascinovalo a ještě ten den jsem jim napsal dopis s tím, že se k nim chci připojit,” říká na úvod doktor Šimetka.

Lidé na misích mi dali víc než já jim

Lidé, kteří se rozhodli stát se lékaři, berou svoji profesi spíše jako poslání. Pan přednosta v této příležitosti viděl i skvělou příležitost cestovat. Zároveň ho medicína velmi fascinovala. “Že jsem mohl dělat medicínu v místech, kde lidé nemají přístup ke zdravotnické péči, pro mě bylo skvělé. Vždy říkám, že lidé na těchto misích mi dali víc, než jsem dal já jim. Velice mě to obohatilo a vrátil jsem se s velikou pokorou. Naučili mě mnohé nejen po medicínské stránce. Jako gynekolog a porodník jsem viděl a řešil nepěkné komplikace, které u nás díky preventivní péči nemáme. Byl jsem jediný gynekolog v oblasti, kde žilo přibližně 500 tisíc lidí na Srí Lance. Bylo to ve válečné zóně a nemohli jsme pacienty dostat ven,” popisuje Šimetka.

Proškolením porodních asistentek snížíte úmrtnost

Primárně se zabýval snižováním úmrtnosti žen u porodu. “Mateřská úmrtnost je jeden z faktorů, který vypovídá o kvalitě zdravotního systému všude na světě. Je to parametr vývoje společnosti. Počítají se ženy, které zemřou během těhotenství, při porodu nebo v šestinedělí. Jsou to ale věci, které se dají zlepšit. V první řadě se musí o zlepšení zasloužit vláda. Musí vytvořit infrastrukturu zdravotnických zařízení a personál musí být proškolený. Když tedy v těchto zemích porodní asistentky dostatečně proškolíte a ony budou vědět, jak ženu zachránit, když nastanou komplikace, budou potom schopné úmrtnost skutečně snížit. Na Východním Timoru se povedlo úmrtnost snížit o 80 procent,” konstatuje přednosta.

Na Východním Timoru se často setkával s nedůvěrou místních obyvatel, což vycházelo z historie ostrova. “Jednak byli 400 let kolonizováni Portugalci a pak byli velmi drasticky okupováni Indonésií a za 23 let bylo zabito asi 200 tisíc lidí. Proto odmítali chodit do nemocnic, protože se k nim právě Indonésané nechovali hezky a sterilizovali je. Ještě dlouho poté, co Indonésani odešli, nedůvěra v nemocnice a porodnice přetrvávala. Lékaři bez hranic se snaží pracovat tak, aby respektovali kulturní unikátnosti v dané zemi. Chvíli to tedy trvalo, ale pak jsme jejich důvěru získali,” vysvětluje doktor Šimetka.

Jako porodník vnímá možnost být u porodů jako velkou čest. Lékař u běžného porodu být prý ani nemusí. Obzvlášť na misích bylo podle jeho slov krásné, když bojovali o život ženy a povedlo se jim ji zachránit. “Když jsme pak dobrou zprávu mohli oznámit rodině, která čekala za dveřmi, po tom, co tatínek stál s dalšími sedmi dětmi venku a my na sále sváděli velké bitvy, bylo to pak krásné vidět, jak byli šťastní, že jejich maminka přežila,” říká porodník a dodává, že u normálního porodu je lepší, když je přítomna jen porodní asistentka bez lékaře. “V mnoha porodnicích v České republice se to takto děje. Lékař by měl být přítomný jen tehdy, když se dějí komplikace. Co se týče domácích porodů v České republice, máme v tomto ohledu u žen ještě velký dluh. Rodit doma mohou, ale pak se jim nemusí dostat pomoci, když se něco stane. Je to tak u nás nastavené. My bychom byli nejradši, kdyby rodili v porodnicích a cítily se tam tak dobře, jako doma,” říká host Press klubu Frekvence 1 Ondřej Šimetka.

Celý rozhovor si poslechněte zde! 

Koktejl - další články