Vyhledávání
Předmanželský sex v 50. letech nebyl tabu. Odborníci ho naopak doporučovali
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Láska. Co v dnešním světě vlastně znamená a jak ji prožívají různí lidé? To jsou otázky, které si v novém Podcastu Láska klade jeho autorka Iveta Nebesařová. Prvním hostem je paní Jana, která se svěří, jak jí láska změnila život. Podcast Láska si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.
Všichni se shodneme na tom, že láska je k životu nezbytná. To samé tvrdí i paní Jana. „Kdo musí žít bez lásky, toho lituji. Může vynikat vzhledově, v práci, ale když nemá v životě lásku, tak mu něco hrozně chybí. Naplnila mi život a měla jsem štěstí na lidi. Vždycky mi někdo pomáhal a byli na mě hodní,” říká na úvod paní Jana. Narodila se v roce 1930 ve Východních Čechách a své dospívání prožila během 2. světové války. Dnes je jí 92 let a žije na pražském sídlišti s výhledem na město. Vnoučata a děti žijí mimo republiku, ale paní Jana je navzdory vysokému věku velmi aktivní. Kluci se jí na střední moc nelíbili, ale uznávala je. „Na gymnáziu byl jeden spolužák, který si mě nevšímal. Ostatní kluci jo, ale on na mě vůbec nereagoval. Když jsme šli po škole domů, přišel ke mně a začal si se mnou povídat. Byl vtipný,” vzpomíná paní Jana na svou první lásku.
Líbili se jí inteligentní kluci, kteří ve škole vynikali. „Zajímal mě jen můj Jan, který byl trochu jiný, než ostatní,” popisuje. Po maturitě odjela do Prahy, kde začala studovat školu. Po dvou měsících byla kvůli špatnému kádrovému hodnocení vyhozena, poté začala pracovat v jedné pražské továrně. Svojí velkou lásku si ale nevzala. „Byli jsme rozdělení režimem. On pracoval na stavbě jako dělník, já jsem nebyla přijata na školu kvůli tomu, že jsem nepřítel režimu a individualistka,” vysvětluje.
Předmanželský sex nebyl v 50. letech tabu
V Praze nakonec poznala svého budoucího manžela, pana Jiřího, který byl během druhé světové války letec v Anglii. „Ten večer jsem měla jít se spolužačkou a spolužákem podívat se do Prahy. Hezky jsem se oblékla, ale oni mi zavolali, že nemohou. Moje bytná mě přemluvila, abych šla sama do restaurace. Styděla jsem si sednout si sama ke stolu, tak jsem seděla u jednoho páru. Najednou se mě sympatický hlas zeptal, zda bych nešla tancovat. Pak mě šel doprovodit a zeptal se mě na telefonní číslo,” vzpomíná paní Jana. Na svém budoucím muži si cenila vědomostí, společenské povahy a dobrého vychování.
Chodili spolu čtyři roky, aniž by spolu měli jakýkoliv fyzický kontakt. Jak říká odbornice na genderové vztahy Masarykovy univerzity, je příběh paní Jany spíše výjimečný. „Odborníci mladým lidem ve vážných vztazích doporučovali, aby sex před manželstvím měli. Kdyby to tam nefungovalo, tak to manželství by nebylo dobré. Předmanželský sex nebyl tabu.” Paní Jana a pan Jiří se vzali v roce 1954 a měli spolu dvě děti. „Zbožňovala jsem ho a děkovala jsem osudu, že nás svedl dohromady. Byl to úžasný člověk,” popisuje. V roce 1968 emigrovala celá rodina do Švýcarska. „Bylo to ustarané, ale stejně to bylo hezké, protože jsme měli jeden druhého. Byl pro mě oporou. Svého muže jsem milovala, byli jsme spolu 30 let. Ale protože jsme spolu měli děti a byl komunismus, tak jsme se životem prodírali.” Pan Jiří zemřel na konci 80. let na komplikace s nemocí žaludku.
Po čtyřech letech potkala díky inzerátu Gérarda. „Nikoho jsem nehledala, inzerát mi podaly dcery. Když jsme se viděli s Gérardem poprvé, tak jsem se v duchu smála. On byl důstojník a zakládal si na tom. Vypadal mladě a byl to sportovec. Byl mi moc sympatický. Měli jsme spolu krásný vztah, hrozně mě miloval. Byl to dobrý člověk, nikdy jsem od něj neslyšela říct o někom něco špatného,” uzavírá paní Jana. Její druhý manžel zemřel před 12 lety. Podcast Láska si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.