Je otázka, jestli známky na školách odpovídají znalostem dětí. Jedničkáři pak nemají dostatečné znalosti, říká Miroslav Krejčí

Hostem Press klubu na Frekvenci 1 byl ředitel organizace, která připravuje jednotné testy přijímacích zkoušek na střední školy Miroslav Krejčí. S Čestmírem Strakatým se bavili o tom, jak Cermat letos přijímací zkoušky na střední školy zvládl, proč jsou testy tak těžké, co mohou děti dělat proto, aby v nich uspěly a dostaly se na střední školu, a také, proč je nyní na střední školy takový nával.

Poslední dny se částí společnosti znovu ozývá kritika na adresu ať už Cermatu nebo ministerstva školství kvůli jednotným přijímacím zkouškám. Stěžují si, že jsou zkoušky moc těžké, že je málo míst, že se něco nepovedlo. Pan Krejčí je ředitelem krátce, teprve od září loňského roku. Jeho úkolem bylo právě zajistit hladký chod maturit a přijímacích zkoušek na jaře tohoto roku. Podle jeho slov vzhledem k tomu, že veřejnost neví o žádném průšvihu, tak proběhlo všechno v pořádku. “Dokázali jsme připravit přijímací zkoušky i maturity tak, jak bylo zvykem v minulých letech. Když jsem v září nastupoval, vůbec to nevypadalo, že to bude samozřejmost. Spoustu lidí sázelo na náš neúspěch. Nebyly zajištěné smlouvy s dodavateli, tiskárny… chybělo toho hodně, což byl i důvod, proč padla bývalá ředitelka Michaela Kleňhová,” říká ředitel Miroslav Krejčí.

Součástí jednotné přijímací zkoušky je český jazyk a matematika. Tyhle dva předměty musí dělat všichni zájemci o maturitní obory. Ve druhé školní části si pak každá škola vybere, z čeho dalšího bude uchazeč zkoušky ještě dělat. Může to být angličtina, všeobecné přehledy, biologie apod. Ze 60 procent musí být započítaná z Cermatu a 40 procent z ostatních školou zvolených předmětů.

Všechny kritiky byly neopodstatněné

Jsou zprávy, že v testech padaly i otázky, které se děti vůbec neučily. “Každou takovou úlohou se zabýváme a pečlivě posuzujeme, zda je kritika oprávněná nebo neoprávněná. Zatím všechny kritiky byly neopodstatněné. Testy jsou v souladu s jasně danými osnovami základních škol. Než jde nějaká úloha do testů, je na ní několik podpisů expertů, že je v pořádku,” ujišťuje Krejčí.

Cermat testy řadí žáky od nejlepších po nejhorší

Úkolem těchto Cermat testů je prý možnost dát školám nástroj, jak si vybrat z přemíry uchazečů o studium na jejich škole. “To znamená, že testy jsou rozřazovací, nikoliv ověřovací. Mají rozřadit žáky do pořadí od nejlepších k nejhorším, což je velký rozdíl oproti maturitám. Ty mají pouze ověřit znalost, že žáci mají minimální úroveň znalostí na to, aby maturitu zvládli. Jestliže se nám ze 7. tříd v Praze hlásí 1000 uchazečů a gymnázium otevírá pouze 2 třídy, musí si umět vybrat 60 nejlepších dětí. Kdyby mělo 200 dětí plný počet bodů, nevěděli by, jak si mají vybrat,” obhajuje ředitel Cermatu vysokou obtížnost přijímacích testů.

Známky na školách nemusí odpovídat znalostem

Nejen v Praze ale i v jiných městech je velký přetlak na střední školy. Je hodně dětí, málo míst a na střední školy se nedostanou ani děti, které mají výborné známky a výborné výsledky. “Tato problematika má několik různých pohledů. Jedním problémem je kapacita škol, další problémem je výše bodů, kterou škola žádá a v poslední míře je otázka, jestli známky na školách odpovídají znalostem dětí. Setkali jsme se se spoustou případů, kdy jedničkáři dosáhli na 20 bodů z 50. Takový nedostatečný výsledek není způsobený stresem. Většinou se skutečně jedná o případ, že dítě znalosti nemá. Rodiče si podle známek na škole myslí, že když je jejich dítě jedničkář, tak všechno umí. Pak se srazí s realitou v porovnání konkurence a s jinými studenty, kteří toho zvládnou mnohem víc,” vysvětluje Miroslav Krejčí.

Stát dopředu podle jeho slov neví, zda bude připravený na nový ročník dětí. Dopředu se neví kapacity středních škol. “V tomto ohledu se dá dělat spousta věcí jinak. Prvním korkem je získání informací. Zákon říká, že jsou střední školy záležitostí jednotlivých krajů. Tím se na ministerstvu ztratily tyto centrálně sbírané informace. S ministerstvem pracujeme na systému, aby během jednoho či dvou let byly zase k dispozici,” říká host Press klubu.

Odměna za snahu a píli není diskriminace

Když se bude dítě doučovat, bude chodit na placené doučování, placené přípravy na přijímací zkoušky, dosáhne lepších výsledků. Tím by se mohlo zdát, že děti z rodin, kde tyto finanční prostředky nejsou k dispozici, budou diskriminovány. Pan Krejčí nepopírá, že tomu tak je, rozhodně to ale nepovažuje za diskriminaci. “Toto je standartní věc v životě. Ať děláte, co děláte, věnujete něčemu energii navíc, dosáhnete lepších výsledků. Sportovec, který bude trénovat, dosáhne lepších výsledků než ten, který nabude trénovat. U učení je efekt stejný. Budete-li mít tři hodiny matematiky ve škole denně, tak když jí pak budete věnovat ještě další čas doma, dosáhnete lepších výsledků. Otázka je, zda by se měla odměna za snahu a píli nazývat diskriminací. Když dítě v 5. třídě samo nedomyslí, jak důležité vzdělání pro život je, těžko říct, zda patří na elitní školu,” konstatuje drsnou realitu ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Cermat zveřejňuje všechny testy minulých let i s klíči k řešení. Každý si je může zdarma vytisknout.

Koktejl - další články