Vyhledávání
Zavřít
8. května skončila druhá světová válka. Počátek pádu Třetí říše započal už v létě 1941
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Peklo a apokalypsa, možná nejdrsnější popis šesti krutých let 2. světové války. Od září 1939 do května 1945 zakoušel svět nejkrvavější válečný konflikt v dějinách lidstva, který nepřinesl jen hrůzu vojákům v podobě účinnějších zbraní. Válečným krutostem byly nově vystaveny i miliony civilistů a počty jejich obětí ani dnes nepřestávají šokovat, stejně jako zuřivost posledních dní války, ale i touha po pomstě v prvních dnech míru. Nejhorší útrapy v Evropě skončily 8. května 1945. Pojďme se na toto výročí podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Za počátek pádu Třetí říše se dá považovat už léto 1941, když se Hitler rozhodl zaútočit na Sovětský svaz. Jeho neúspěšné tažení pak doslova zamrzlo v bitvě u Stalingradu v roce 1943. Od té doby se soukolí Wermachtu začalo rozpadávat. Vysněná říše se začala drolit. Nacistické Německo ztrácelo kontrolu nad Evropou, už dávno nebylo rozkročeno na dvou třetinách kontinentu a v červnu 1944 se navíc povedlo vylodění spojenců v Normandii. S blížícím se koncem války ale válečná krutost nepolevovala. Německo bylo na jaře 1945 v agónii a Hitler už na nic nebral ohledy. Vydával rozkazy o neustupování, ve svém bunkru přemisťoval imaginární armády a bez ohledu na věk povolával do zbraně všechny muže, kteří v Německu zbyli.
30. dubna byli vojáci Rudé armády v Berlíně. Konkrétně 300 metrů od Hitlerova bunkru. Vůdce prý ve společnosti svých posledních věrných hitlerjugend ještě před pár dny oslavil 56. narozeniny, nechal zabít svého psa, fenu německého ovčáka Blondi, oženil se se svou dlouholetou družskou Evou Braunovou a jako manželé následně ukončili své životy. Nevěsta spolkla kapsli s jedem, Hitler volil střelu do spánku.
V prvních májových dnech se už německá fronta hroutila na několika místech najednou. Zatímco se na východní frontě ještě tvrdě válčilo, němečtí vojáci na západní frontě začali ve velkém přebíhat do amerického zajetí. 2. května vyvěsili Sověti nad Berlínem rudou vlajku a začali pátrat po nacistických pohlavárech.
Tou dobou se němečtí generálové pokoušeli vyjednávat se západními spojenci o separátním míru. Doufali totiž, že by tím na západní frontě uvolnili své jednotky pro další boj s Rudou armádou a mohli by zachránit aspoň část svého území, ale i Evropy před osvobození Sověty. Američané a Britové jejich návrhy odmítli a vyžadovali pouze bezpodmínečnou kapitulaci.
Mezitím se Evropou valila vlna radosti z blížící se svobody, ale i pomsta proti všem, kteří kolaborovali s okupanty. Krvavou Stopu za sebou ale zanechávaly i ustupující německé jednotky, které v několika květnových dnech jen na českém území vypálili obce Leskovice a Javoříčko. Příslušníci SS na svém ústupu také zmasakrovali na 200 českých obyvatel, včetně žen a dětí.
Mírová vyjednávání probíhala ve francouzské Remeši. Po zdlouhavých rozhovorech se nakonec zástupci Spojenců a Sovětů sešli brzo ráno s Němci a podepsali bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Konec války v Evropě je stanoven na 8. května ve 23:01. Po podpisu se z Moskvy ozval sám Stalin, kterému se nelíbilo, že v Remeši nebyl žádný vyšší velitel Rudé armády. Ze sovětského pohledu to taky vypadalo, že si Američané přisvojují kapitulaci Německa a požadovali tak nové podpisy i kapitulaci. Konkrétně v Berlíně, v místě velkého vítězství sovětské armády. 8. května se tak konal druhý podpis, na který se sjelo nejvyšší sovětské velení. K podpisu druhé kapitulace došlo až 9. května 43 minut po půlnoci a z toho důvodu se den vítězství v Rusku slaví o den později.
Májové dny tak připomínají těžko pochopitelný účet, který si válečné běsnění vyžádalo. Přes sedmdesát milionů mrtvých, po válce také zůstalo přes 35 milionů invalidů a 20 milionů sirotků.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.