Vyhledávání
Zavřít
28. září si připomínáme Den české státnosti a smrt sv. Václava
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
28. září slaví Česká republika Den české státnosti. Současně si připomínáme i smrt sv. Václava jednoho z prvních Přemyslovců. Kníže Václav, který žil na počátku 10. století, se zasadil o christianizaci raného českého státu, a přestože vládl relativně krátce, obestřela jej po mučednické smrti aura ochránce a patrona země.
Život jedné z nejvýznamnějších postav dějin Českého státu je pro nedostatek informací zastřen hned několika spornými fakty. Protože hlavní zdroj poznatků o Václavově životě představují dobové legendy a pohled historiků se také různí.
Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a Drahomíry, jimž se narodil na počátku 10. století. Nejčastěji se udává rok 907. Zásadní roli ve výchově budoucího knížete údajně sehrála jeho babička Ludmila. Vštěpovala svému vnukovi křesťanské hodnoty a naučila jej číst a psát. Později se Václav zdokonaloval na hradišti Budeč a údajně byl velmi vzdělaný.
Když v roce 921 zemřel kníže Vratislav, Václav se stal jeho nástupcem. Kvůli nízkému věku se však místo něj o vládu dělily Drahomíra s Ludmilou, která se později vlády vzdala. Václav se do čela knížectví postavil někdy mezi roky 922 a 925. Podle historiků byl vzorem křesťanského panovníka a silně přispěl k rozšíření víry v zemi. Zakládal kostely, podporoval duchovní a povolal do země kněží z cizích zemí.
Údajně proti své vůli byl nucen sdílet lože s ženou, což vedlo k početí syna Zbraslava, který ale v útlém věku zemřel. Podle dobových svědectví byl Václav osvětový, morální a zásadový vládce, který navzdory své mírumilovné povaze dokázal být i rázný a nekompromisní, pokud to bylo potřeba.
Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září 935. Sochy českého patrona se nacházejí na Václavském náměstí, uvnitř Svatovítského chrámu a také na Karlštejně. 28. září se také každoročně koná ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.