23. března je Světový den meteorologie. Už naše babičky měly triky, jak poznat vývoj počasí v následujícíh hodinách

23. březen je dnem, na který připadá Světový den meteorologie. Vyhlášen byl jako připomínka v roce 1950. Kdy byla při OSN založena Světová meteorologická organizace. K zakládajícím členům organizace patří i Česká republika. Stálým zástupcem ČR je v organizaci ředitel ČHMÚ. Česko se v organizaci zaměřuje zejména na predikci povodní, sucha a změn klimatu. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Denně na předpoveď počasí spoléhají v zemědělství, vodohospodářství, letecké dopravě a také i veřejnost zajímá, jak venku bude. Vůbec první pokusy k vytvoření jistého vědeckého přístupu a vysvětlení počasí zkoumal Aristoteles. Svým dílem Meteorology se snažil vysvětlit vznik deště, větru a bouřek. Tím ovlivnil vědění v této oblasti téměř na 2 000 let.

20. března vznikla nejslavnější rovnice. Einstein publikoval obecnou teorii relativity

V polovině 17. století se dělaly první pokusy o předpověď. Ale první numerická předpověď se objevila až v roce 1922. Zhruba od roku 1960 se používají výstupy z meteorologických družic a počítačové zpracování dat v běžné praxi. Na našem území se začalo počasí systematicky pozorovat přístroji na začátku 18. století. Pozornost počasí věnovaly hvězdárny, které se nacházely v Praze Klementinu a Trnavě. V současnosti jsou k dispozici předpovědi z jednotlivých regionů, včetně dlouhodobého výhledu, aktuální biometrické zátěže stavu znečištění ovzduší a rozptylových podmínek, sjízdnosti řek či předpokládané aktivity klíšťat. Nesčetné mobilní aplikace nám spolehlivě sdělí, že například za pět minut slušně zmokneme.

I babičky měly triky, jak poznat vývoj počasí v následujících hodinách

Už i naše babičky měly své triky, jak poznat vývoj počasí v následujících hodinách. A je pravda, že některé skutečně fungují. Například hezké počasí věští vysoko létající ptáci, purpurová červeň na jasné obloze po západu slunce nebo jasný měsíc bez zamlženého kruhu. Blížící se déšť zase indikovaly podle nízko létajících vlaštovek, mimořádného koncertu žab, dotěrných much, žížal vylézajících ze země nebo ryb vyskakujících z vody. Zhoršení počasí se pak odhadovalo podle okrajů mraků, pokud jsou rozmazané, blíží se déšť. Stejnou situaci pak předpovídá neobyčejně jasný třpyt nočních hvězd a výrazné ranní červánky. Když už došlo na déšť, pak kapky padající kolmo a bubliny na kalužích vypovídaly o přeháňce. Detektorem pořádného a dlouhého lijáku byly potom nízké a rychle letící mraky. Tyto pomůcky ale stačily k indikaci počasí jen na pár hodin dopředu.

22. března se poprvé hrálo o Stanleyho pohár. Nikdo netušil, že trofej dosáhne takové slávy

Dnes se o předpověď stará řada speciálních přístrojů, které měří teplotu, vlhkost, směr a sílu větru, sílu sněhové pokrývky nebo spadlé srážky. Meteorologové jsou tak schopni vytvářet předpovědi šité na míru.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články