Vyhledávání
Zavřít
18. října museli dva američtí sportovci opustit olympijskou vesnici za gesto černé síly
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
18. října 1968 suspendoval Olympijský výbor Spojených států dva sprintery, Tommieho Smithe a Johna Carlose. Sportovci musí opustit olympijskou vesnici na letních olympijských hrách v Mexiku. Je to trest za tzv. gesto černé síly. Co znamenalo a proč se sportovci k takovému gestu odhodlali?
Tommie Smith zvítězil v běhu na 200 metrů, když překonal tehdejší světový rekord, jeho kolega John Carlos získal bronzovou medaili. Během národní hymny a vítězného ceremoniálu oba muži sklonili hlavu a zvihli zaťatou pěst v černé rukavici. Gestem bojovali proti utlačování černošské komunity v USA. Suspendování atletů rozzlobilo tehdy ostatní černošské sportovce v národním týmu. Někteří z nich totiž udělali podobné gesto, které bylo ale ponecháno bez postihu.
Co dovedlo Carlose a Smitha k tomuto činu? Samozřejmě šlo o tehdejší utlačování černošské komunity a segregace v USA. V 60. letech se právě toto téma dostávalo v Americe do popředí a začínalo vřít.
23. července 1967 vypukly v Detroitu největší rasové nepokoje. O život tehdy přišlo 43 lidí a dalších 46 osob bylo zraněno. Následující olympijské hry v Mexiku, tak symbolizovaly novou výzvu, jak dát najevo světu nesouhlas. Atlety velkým způsobem ovlivnil profesor sociologie Harry Edwards ze státní univerzity v San Jose. Šlo rovněž o zakladatele olympijského projektu pro liská práva. Tato organizace podporovala podobná gesta černošských atletů a právě on jim dal radu, jakým způsobem by měli protestovat.
Silné gesto, které mnoha černochům dalo naději pro větší rovnoprávnost vzedmulo vlnu kritiky ze strany médií. Negativně se k tomu stavěl i hlavní americký proud. Oba muži a jejich rodiny čelili výhružkám smrti. I Australan Peter Norman, který skončil v běhu na 200 metrů na 2. místě a stál po boku dvou Američanů na stupních vítězů, čelil kritice v rodné zemi. Podpořil totiž protest tím, že nosil odznáček olympijského projektu na podporu pro lidská práva.
Olympijské hry v Mexiku se staly obecně symbolem politických protestů atletů. Právě na těchto hrách česká gymnastka Věra Čáslavská vyjádřila svůj protest proti sovětské invazi do Československa. Při dvou medailových ceremoniálech a při znění sovětské hymny jemně sklonila hlavu. Proti politickým gestům se na hrách ale staví Olympijský výbor. Například před hrami v Pekingu v roce 2008 uvedl, že olympiáda je o sportu a nemá být nástrojem pro šíření politických prohlášení. Na druhou stranu mnoho národů a znevýhodněných skupin nemá možnost vyslovit svůj protest lépe, než právě na celosvětové sportovní události. Pokud olympijské hry mohou představovat nástroj, který dokáže zmírnit utrpení nebo potlačování lidských svobod, je potřeba se zamyslet nad tím, zda politické protesty zakazovat.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.