Vyhledávání
Zavřít
10. ledna 1863 se v hromadné dopravě uskutečnila revoluce. Vyjelo první metro na světě
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
10. leden 1863 stojí za revolucí nejen v londýnské dopravě. V tento den došlo v britské metropoli ke spuštění první linky metra na světě. Nový prostředek okamžitě vyzkoušelo okolo 40 000 Londýňanů. Vlaky tehdy jezdily v odstupech 10 minut a už v roce 1880 přepravovalo metro 40 milionů cestujících za rok. Jak tento revoluční nápad, který později okopírovaly ostatní metropole včetně tehdejšího Československa, vznikl? Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Celý svět v 19. století žil euforií technologického převratu, který přinesla železniční doprava s parními lokomotivami. V Londýně v té době přemýšleli, jak by ulehčili přeplněným ulicím, ve kterých brázdily dva miliony obyvatel. A právě železnice, která se schovala pod zem byla dokonalým řešením. Tehdy neuvěřitelnou vizi se podařilo naplnit už po 13 letech, od vzniku samotné myšlenky.
Stavbu komplikoval nejen nedostatek financí
Budování linky pod označením Metropolitan Railway bylo pořádným oříškem. Stavbu komplikovaly finanční i politické problémy v podobě krymské války. Peníze primárně směřovaly do zbrojení a na vybudování trasy moc nezbývalo. Chyběly také zdroje na odkoupení staveb, které bylo zapotřebí zbourat. Klíčovou osobou byl Charles Pearson, který stavbu inicioval a když byl projekt v úzkých, vložil do něj nezbytné peníze.
Jedním z problémů nového dopravního prostředku byl kouř. V nejstarším londýnské metru zprvu jezdily vlaky poháněné parním strojem. Kouř z něj se pak v tunelu nepříjemně držel a nepomáhaly ani odvětrávací šachty, které jej měly vyhánět ven. Konec zakouřeného metra přišel až po 40 letech provozu. V počátcích v něm nejezdily ani žádné speciální vozy. Vlaky určené přímo pro koleje metra se objevily až rok od spuštění tratě. První linka křižovala dvě důležitá nádraží, a to konkrétně Paddington a King’s Cross.
Podzemka se rázem stala oblíbeným dopravním prostředkem a Londýn v budování dalších tratí neotálel. V roce 1905 pak byly první tratě elektrifikovány a o tři roky později se objevilo i kruhové logo a první elektrické strojky na jízdenky. V říjnu 1911 se pak na Earl’s Court objevil první dřevěný eskalátor.
Za svou existenci našlo londýnské metro i řadu dalších využití. V období 2. světové války byla nástupiště metra například využívaná jako kryty před nálety nacistických letadel. Jedna trať byla dokonce uzavřena a využívána britským muzeem na uskladnění ohrožených památek. Dnes mají tratě londýnské dráhy souhrnou délku přes 400 km. Jezdí na nich 11 linek a denně sveze kolem 5 milionů lidí.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.