Vyhledávání
Zavřít
1. května vzniklo na Letné největší skupinové sousoší v Evropě. Přezdívalo se mu “Fronta na maso”
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Ohromoval svou velikostí, pompézností vzbuzoval emoce a byl zamýšlen na věčné časy, ale nedožil se ani deseti let. Řeč je o monumentálním pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina na Letenské pláni. V 60. letech šlo o největší skupinové sousoší v Evropě. Díky svému rozvržení soch si získalo nelichotivou přezdívku – "Fronta na maso“. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955. Symbol utrpení a sobeckého velikášství přinesl do života zkázu i samotnému tvůrci, Otakaru Švecovi. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
O místu, kde bude socha stát, bylo rozhodnuto s předstihem. Verdikt přinesla speciální komise vedená komunistou Václavem Kopeckým. Ta přes vlnu nevole určila právě pražskou Letnou. Šlo o stejné místo, kde stala socha Tomáše Garrigua Masaryka.
Když komunisté vyhlásili povinnou soutěž na sochu sovětského vůdce, do klání se přihlásilo šedesát projektů. Všechny návrhy si byly podobné tím, že zobrazovaly pouze sochu Stalina. Odlišné bylo pouze sousoší sochaře Otakara Švece a architektů Jiřího a Vlasty Štursových.
Realizace odstartovala v roce 1952. V pomníku figurovaly stojící postavy, které pomyslně následovaly vůdce. Mezi nimi byli po Stalinově pravici českoslovenští pracující, konkrétně dělník, rolnice, novátor a vojín. Na druhé straně byli zástupci sovětského lidu, a to dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec. Vytesané postavy do kamene připomínaly frontu a kvůli tomu vznikla i zmíněna přezdívka “Fronta na maso“.
Pomník byl vytesán do žulových kvádrů. Železobetonová konstrukce dosahovala do výšky 50 metrů. Samotné sousoší bylo 15,5 metrů vysoké a 12 metrů široké. Na délku mělo 22 metrů. Zajímavostí byla skladba samotných kamenů, které tvořily základy pomníku, celkem šlo o 23 kamenů z různých koutů Československa.
The Stalin statue at Prague’s Letná really was quite a monstrosity. pic.twitter.com/mkkwKEzilu
— Ian Willoughby (@Ian_Willoughby) December 13, 2021
Na sochaře byl velký tlak jak ze strany komunistů, tak široké veřejnosti. Hodně lidí sochu kritizovalo kvůli navýšení rozpočtu na stavbu. Nakonec si tak vzal pod tíhou okolností 20. dubna 1954 život. Nedočkal se ani slavnostního odhalení sochy. Dokonce smrt Švece komunisté tajili, aby si ji veřejnost nespojila s monumentálním pomníkem.
Odhalení se kupodivu nezúčastnil žádný vrcholný představitel SSSR. Výjimku představoval velvyslanec SSSR Nikolai Firyubin. Projevu se vyhnuly i československé komunistické špičky jako například prezident Antonín Zápotocký nebo předseda strany Antonín Novotný. Proslov tak měl na starosti náměstek předsedy vlády Václav Kopecký s primátorem Prahy Adolfem Procházkou.
Náklady na stavbu se vyšplhaly na 140 milionů korun. Při budování pomníku bylo použito sedmnáct tun materiálu. Monumentální a předražený Stalin se ale nestačil v Praze ani rozkoukat. O zkázu pomníku se postaral první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov. Ten Stalina pasoval do role diktátora a jasně se tak postavil proti jeho kultu osobnosti. Napříč SSSR tak docházelo k likvidaci Stalinova odkazu. Samotný odstřel sousoší na Letné nebyl oficiálně zdokumentovaný. Existují pouze svědectví přihlížejících lidí. K likvidaci sochy pomocí dynamitových náloží došlo v roce 1962. Muselo proběhnout do listopadu, který se tehdy slavil jako Měsíc Československo-sovětského přátelství. Dosud se neví, kde zbytky sousoší skončily.
Na místě Stalinova pomníku stojí od roku 1991 Metronom a v jeho blízkosti se prohání mládež na skateboardech.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.