Kdo jiný, když ne Zeman? O prezidentskou funkci se hlásí Michal Horáček či lékař Hilšer

Prezident Miloš Zeman 9. března na setkání s příznivci oznámí své rozhodnutí o tom, zde se bude ucházet o funkci hlavy státu i na druhé funkční období. Co, když řekne, že ne? Podívejte se na přehled dosud známých uchazečů o funkci prezidenta republiky.

Igor Sládek (61)

Loni v červnu oznámil inzeráty v novinách svůj úmysl ucházet se příští rok o prezidentský úřad podnikatel Igor Sládek. V politice se přitom Sládek (narozen 15. dubna 1955) nikdy předtím neangažoval, má za sebou nicméně poměrně úspěšné podnikání. V socialistickém Československu studoval matematiku, v roce 1980 emigroval do západního Německa a později do USA. Z emigrace se vrátil po listopadu 1989 a podílel se na budování kabelové televize Kabel Plus, předchůdci současného UPC; ze statutárních orgánů firmy odešel na přelomu tisíciletí.

Náchodský rodák Sládek působil i v řadě dalších firem, mimo jiné v investiční společnosti Best Buy Investments nebo firmách zaměřených na služby kolem elektronických komunikací. Začátkem loňského května na sebe upozornil v televizním diskusním pořadu Máte slovo a o tři týdny vyšly inzeráty, v nichž Sládek kromě oznámení kandidatury například napsal, že se chce vymezovat proti přílivu uprchlíků. Inzerce se několikrát opakovala, od loňského léta ale o Sládkovi není slyšet.

Marek Hilšer (40)

Lékař a občanský aktivista Marek Hilšer se jako kandidát na prezidenta České republiky ve volbě v roce 2018 představil loni koncem července. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Rodák z Chomutova (narozen 23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Hilšer vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Michal Horáček (64)

Podnikatel a textař Michal Horáček oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách loni v listopadu, mezi dosud ohlášenými kandidáty je nejznámější. Během života vystřídal nejrůznější profese, byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka, nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Horáček si ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly největší hvězdy české hudby.

Horáček se narodil 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. Kvůli zfalšovanému razítku na výjezdní doložce jej vyhodili z žurnalistiky, poté se živil sázením na dostihy v Chuchli. K psaní se ale nakonec dostal, a to díky článkům o koních, které vycházely v cizině. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, na podzim 1989 stál spolu s Michalem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí.

Od poloviny 80. let se věnoval i psaní textů, zejména ve spolupráci se skladatelem Petrem Hapkou (1944-2014). Už první alba Potměšilý host a Penzión svět obsahovala řadu evergreenů, i pro další desky se jim dařilo získávat hvězdy české a slovenské populární hudby. Spolupráci Hapky s Horáčkem na počátku 90. let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, které ale nakonec v roce 2004 opustil, když prodal svůj podíl v sázkové kanceláři Fortuna. V další dekádě si Horáček mohl dopřát luxus věnovat se jen tomu, co jej baví.

Zdroj: ČTK

Články - další články