Vladimír Kočandrle: Rocková hudba má schopnost rozdrtit nejrůznější druhy pokrytectví. Její fanoušci jsou loajální

Hostem úterního Press klubu Frekvence 1 byl hudební producent, textař a skladatel Vladimír Kočandrle. S Čestmírem Strakatým zabrousili do světa hudby a její tvorby, řekli si, jak se lišila hudba a její tvorba a produkce v osmdesátých letech, devadesátých letech a dnes, vyzdvihli rockovou hudbu na piedestal a promluvili o tom, koho dnes můžeme považovat za hudební megahvězdu. Možná budete překvapeni.

Hostem Čestmíra Strakatého byl v úterý v Press klubu na Frekvenci 1 Vladimír Kočandrle, hudební skladatel, zakladatel vydavatelské společnosti Monitor a dnes ředitel Warner Music. Od roku 1990 mohl vybírat a podporovat situaci v hudebním průmyslu a měl opravdu velký vliv. “Já se profesionálně zabývám showbyznysem už od roku 1981 a psal jsem texty pro OK Band. Tudíž už 42 let hudební vliv mám. Už je to strašně dlouho. V roce, kdy vyšla prvotina Depeche Mode, my jsme dělali první profesionální nahrávky. Tehdy v osmdesátkách se dělala hudba úplně stejně jako teď. Na rozdíl od Německa například zde byly jisté korektivy, které člověku limitovaly možnosti a trochu mu znepříjemňovaly život. Byla zde textová komise, což byl zkorumpovaný orgán, a když si někdo pustil pusu na špacír, měl problém,” říká hudební producent, ale dodává, že pop music nebyla zase až tak výrazně odlišná. “Karel Gott zpíval písničky tady i v Německu a byl to pořád ten samý Karel Gott.”

Ochrana práv fungoval vždy, jen byla jednodušší

Zajímavější než rozdíl v hudbě mezi devadesátkami a dnešní dobou, je rozdíl právě osmdesátek a například roku 1992. “To byla skutečně expanze svobody, dneska máte limitace zase úplně jiného druhu, už není žádná textová komise. Ochrana autorských práv byla nějakým způsobem zajištěná vždy, jen byla tehdy jednodušší. Užití způsobů hudby bylo daleko míň než dnes. Abyste mohl přetextovat písničku do češtiny, musíte mít svolení autora původního textu, jenomže ten má svého nakladatele a vy se můžete snažit sebevíc, ale nikdo vám většinou ani neodpoví. Nedávno jsem řešil slovenský vánoční cover, který nazpíval Palo Habera a při té příležitosti jsem zjistil, že na Slovensku pravděpodobně neexistuje ani jeden autorizovaný text coveru,” směje se Vladimír Kočandrle.

Vzpomínky na hudební anarchii 90. let a lásku k rocku

Člověku se prý stačilo v devadesátých letech rozhlédnout a zjistit, kde má nějakou příležitost. “Jako první přišly na řadu věci, které se dob té doby z nějakého důvodu nesměly vydávat. Žádné disidenty jsem ale neznali, navíc jsme měli nulové zkušenosti a pop music středního proudu v té době navíc ustoupila do pozadí. Dali jsme se na radikální rockový žánry, a to je věc, která nás do dnes baví. Rocková muzika má zdravý základ a vede lidi správným směrem. Vnitřní dynamika a razance rockové hudby má schopnost rozdrtit nejrůznější druhy pokrytectví. Dokáže lidi sjednotit a nevytváří žádné iluze. Lidi potřebují rockový drajv,” říká láskyplně hudebník. Dnes ale bohužel nemá rocková hudba takový prostor, jako tomu bylo dřív. “Dnes jsou na špičce jiné žánry, nicméně fanoušci rocku jsou velice loajální a nás baví vydávat vinylové kolekce metalu. Fungujeme například s Kabáty nebo Danielem Landou, kteří fungovali před třiceti lety a fungují dodnes. Vždy nakonec přežije to, co má obsah. Čas je spravedlivý soudce,” konstatuje typickým rockovým chraplákem Vladimír Kočandrle.

Krizí zažil náš dnešní host spousty. První nastala už v 80. letech, kdy vinily začaly ustupovat vůči kazetám. Ty se ukázaly jako chatrný formát a nastoupily CD. Ty podle Vladimíra průmysl na určitou dobu skutečně zachránily. “Daly mu novou dynamiku a lidi si obnovovali své sbírky. Po nějaké době se objevilo digitální šíření. Hudební průmysl v první chvíli nevěděl, jak tento způsob zlegalizovat. Posledních sedm, osm let je opět obdobím rozvoje. Všichni mohou dnes hledět s optimismem do budoucnosti. Jsme ve fázi vzestupu díky streamingu, který je dnes dominantní. Navíc máme bezprecedentní vzestup vinylu, a dokonce i CD. Lidé, kteří mají hlubší vztah k interpretům, si kupují nosiče,” má jasno host Frekvence 1 hudební producent Vladimír Kočandrle.

Má dnes Česko takové hvězdy jako tehdy Lucii Bílou, Karla Gotta nebo Karla Svobodu? “To se dá těžko srovnávat. Budeme-li brát streaming jako hlavní ukazatel popularity, jsou naprosto dominantní hip hopoví interpreti. Nová deska Viktora Sheena a Calina s názvem Roadtrip byl jeden den druhý nejvyšší albový debut na celé zeměkouli. To je naprosto bezprecedentní v historii našeho gramofonového průmyslu. Několik dní po sobě tyto nahrávky překonávaly rekord streamování za jeden den. Těžko bychom to však srovnávali s Karlem Gottem.”

Vladimír Kočandrle: Rocková hudba vede lidi správným směrem

Hudba - další články