Fenomén jménem akita. Obliba této rasy neustále roste

5. dubna 2018·Články·Lukáš Vaněk

Co mají společného americký herec Richard Gere, mladá ruská krasobruslařka Alina Zagitova nebo legenda francouzského filmu Alain Delon? Všichni se zamilovali do psa akity, japonské rasy, která expanduje do zahraničí, jak uvedla agentura AFP.

V posledních letech počet zahraničních majitelů těchto psů se vzhledem huskyho prudce vzrostl a překročil dokonce domácí poptávku. Pověst tohoto zvířete ještě vzrostla počátkem roku, když Alina Zagitova prohlásila, jak tyto psy začala milovat od doby, kdy trénovala v Japonsku. Místní představitelé jí jednoho z nich nabídli.

Toto nadšení neudivuje Osamu Jamagučiho, čtyřiašedesátiletého chovatele psů akita v Takasaki v regionu Gunma severozápadně od Tokia. “Mou klientelu dříve tvořili z poloviny Japonci a z poloviny cizinci, ale nedávno počet cizinců vzrostl,” říká muž, který chová dvacítku těchto psů.

Podle údajů Sdružení pro zachování psa akita vlastnilo tohoto psa v roce 2005 33 cizinců, v roce 2013 359 cizinců a loni 3967 cizinců. Tito psi, dlouho chovaní pro lov, vděčí za své jméno prefektuře Akita na severu Japonska, odkud pocházejí. Psi jsou velcí, měří 60 až 70 centimetrů a váží 40 až 50 kilogramů. Mají rovné vztyčené uši, trochu zapadlé oči a jejich hlava může připomínat medvěda.

Menší pes šiba zůstává populární na souostroví i v zahraničí, ale od akity se Japonci pomalu odvracejí. V posledních deseti letech bylo registrováno necelých 3000 těchto psů, zatímco v 70. letech minulého století to bylo 40 tisíc. “Mnoho lidí by ho rádo chovalo, ale nedovolují jim to rozměry jejich bytu,” vysvětluje Kosuke Kawakita, zástupce tokijské pobočky Sdružení pro zachování psa akita.

Zájem však přichází z ciziny a Osamu Jamaguči jezdí asi dvacetkrát ročně do zahraničí, aby psa osobně novému majiteli předal. Jeden pes akita se prodává asi za 200 tisíc jenů (137 000 Kč), zejména do Spojených států, Ruska, Číny, Francie, Egypta, Kuvajtu či Indonésie. Pes je podle Kawakity oblíbený pro svou citlivost. “Zpozoruje, jak se cítíte, a je věrný,” říká.

Všichni Japonci znají příběh psa Hačikó z 20. let minulého století, který každý den čekal, až se jeho pán vrátí z práce a přijede na nádraží. Majitel psa, profesor na Tokijské univerzitě, však při přednášce zemřel, ale pes na nádraží v tokijské čtvrti Šibuja čekal na něj ještě dalších deset let. Příběh inspiroval v roce 2009 filmaře a roli profesora ztvárnil Richard Gere. “Po tomto filmu se pes akito stal všude ve světě velmi populární,” zdůrazňuje Kosuke Kawakita, který za šedesát let vlastnil přes 30 psů. Osamu Jamaguči doufá, že Japonsko bude psy akita dále chovat, přestože o ně mají Japonci menší zájem.

Články - další články