Vyhledávání
Štěpánka Fingerhutová: Anorexie není problém jen u hereček, ale v celé společnosti. Tlak na herce je obrovský
Štěpánka Fingerhutová (Zdroj: Profimedia)
Herečkou chtěla být Štěpánka Fingerhutová od dětství, což se jí splnilo, ale jak sama přiznává, ne vždy to bylo jednoduché. Hrála v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Modrý kód, Devadesátky, hraje i v divadle. A prošla si i poruchami příjmu potravy, o čemž v rozhovoru také mluví.
V poslední době se do diváckých srdcí zapsala jako prostitutka Jana ze seriálu Devadesátky, který po své odvysílání vyvolal senzaci. „Chtěla jsem se dostat k retro záležitosti a pro mě tohle už bylo retro. Devadesátky zprostředkovaně ještě vnímám z fotek nebo od rodičů. Vnímám to, ale bylo to jiné, než když člověk přijde na natáčení nějakého civilního seriálu. Byla to hezká práce s výborným režisérem. Stalo se mi to asi potřetí v životě, že by mě natáčení takhle vzalo, hrozně mě to chytlo a bavilo mě to,” vzpomíná na natáčení úspěšná herečka, která aktuálně hraje v seriálu Táta v nesnázích. „Bylo to hrozně hezké natáčení a moc jsem si to užila. Má to i hezké divácké ohlasy, tak se třeba ještě někdy potkáme.”
Herečka má v poslední době spoustu práce na divadle, ale i ve filmu. Ve filmu Indián se potkala s Karlem Rodenem, a jak sama přiznává, nervózní a rozechvělá byla. „Dělám si srandu, že jsem dcera slavných tatínků. Mě se podařilo mít tolik slavných tatínků v různých projektech; Ondru Sokola, Pavla Kříže, Petra Štěpánka, Karla Rodena nebo Hynka Čermáka. Nervózní jsem byla u všech, protože si jich vážím, ale to haló okolo nich dělají ti lidé okolo. Setkala jsem se s hrozně hezkými osobnostmi, který ke mně byli velmi vstřícní.”
Vždycky to pro mladou herečku ale nebyla jednoduchá cesta. Dvakrát si prošla poruchou přijmu potravy. To, že se tím prošla, ale netají. „Anorexie se nestala na konzervatoři, ale ještě předtím, takže to není problém oboru, ale celospolečenský. To je důvod, proč o tom mluvím. Společnost se teď trochu posunula, ale jsou více venku a více se o tom mluví. Když jsem o tom mluvila poprvé, tak to začínalo. Chtěla jsem ukázat, že se to může stát a bylo očistné o tom mluvit. Někdy řeknou lidi nějaké poznámky, které myslí dobře, ale ono to dovede ublížit. Lidi mi říkali, že jsem zhubla, že mi to sluší. A já jsem se bála, že se mi anorexie zase vrací. Doufala jsem třeba, že se mi tyhle poznámky dít nebudou, což se nestalo. Také jsem chtěla podat pomocnou ruku,” vysvětluje Fingehutová důvod, proč začala o mentální anorexii mluvit.
Tlak na herce je obrovský
Proč začala anorexií trpět, sama neví. Poprvé to bylo na základní škole, kdy to objevil její třídní učitel. „Vůbec jsem nevěděla, co anorexii je, zjistila jsem to až zpětně. Doma jsme to probrali s mamkou a pracovali jsme na to. Dlouho jsem pak byla v pořádku, pak se mi to vrátilo zhruba v pátém ročníku na konzervatoři. Určitě na tom měl tlak i té profese, bylo to celkové mým životem. Dělala jsem si takovou soukromou anketu a zjistila jsem, že hodně studentek konzervatoře má anorexii. Není to jen školou, ale bylo nás hodně. Z naší třídy, kde bylo 8 holek, si tím neprošly dvě. Nevím, kde je problém,” říká herečka s tím, že tlak na herce a herečky je obrovský. „Když jsem nastupovala na konzervatoř, tak herečka musela být hubená. Teď už to tak není a otvírá se to různými směry, ale tlak na vzhled je stále abnormální.” Podcast Trefa do Černé(ho) můžete slyšet na platformě Youradio Talk.