Vyhledávání
Zavřít
My a hádky? Co blbneš. Vojta Kotek zavzpomínal na vztah s Terezou Rambou
Vojta Kotek (Zdroj: ČTK)
Vojta Kotek a Tereza Ramba. Dvojice, která se často potkává na filmovém place. V teenagerovských letech spolu i chodili, ale nevadí jim se dnes potkávat před kamerou klidně i jako manželský pár. Jak to Vojta bere, prozradil v show 7 pádů Honzy Dědka.
Úspěšný herec a muzikant v show 7 pádů Honzy Dědka zavzpomínal na svůj vztah s Terezou, který promítl i do nového snímku Betlémské světlo, kde se oba potkávají. Natáčení ale nebyla jen pohoda, občas se to mezi bývalými partnery trochu vyostřilo. “Terezka má selektivní paměť. Spoustu věcí z našeho vztahu si pamatuje úplně jinak než já. Párkrát jsme na to narazili, když jsme točili Betlémské světlo, kde probíhají nějaké hádky,” vyprávěl Vojta.
Přiznal třeba, že herečka byla přesvědčená, že hádky natočí v pohodě, že to znají. “Říkal jsem jí, co blázníš, vždyť jsme se v životě nepohádali. Podle ní jsme se hádali a podle ní vždycky v těch hádkách vyhrávala. Což jestli jsme se někdy hádali, vyhrával jsem určitě já,“ smál se.
Přiznal také, že byl nervózní, když měl svou bývalou přítelkyni přivést do Divadla Járy Cimrmana. „S Terezou jsme spolu byli, když nám bylo 18. Přivedl jsem ji do divadla na Cimrmany, protože je nikdy neviděla naživo,” vzpomínal Kotek. “Pamatuju si, jak jsem ji lehce nervózní chtěl představit Zdeňkovi Svěrákovi, který z ní byl naprosto okouzlený. Já jsem trošku blekotal, ale Terezka si svojí bezprostředností získala jeho pozornost. Zdeněk tenkrát řekl, že mám dobrý vkus. Nečekal jsem, že ji Zdeněk obsadí do filmu dřív než mě,“ dodal herec.
Dodal také, že byl hrozně nervózní, když se měl v legendárním divadle představit na jevišti. “S Cimrmany jsem vyrůstal, byl jsem odkojený tím humorem. Usínal jsem u jejich nahrávek celé dětství i pubertu. Ale ve chvíli, kdy jsem začal dělat herectví, nikdy by mě nenapadlo, že bych s nimi hrál. Ale když mi to Zdeněk nabídl, bylo to něco, co se odmítnout absolutně nedá. Měl jsem z toho obrovskou trému. Bál jsem se, jak to lidi přijmou. Ale uvědomil jsem si, že jsem tam doma a trošku to ze mě spadlo. Jsem strašně vděčnej, že jsem si mohl zahrát s tátou. Mysleli jsme, že by to mohlo trvat dýl, ale i ta chvíle byla životní zážitek,“ zavzpomínal.