Vyhledávání
Marta Dancingerová: S Bárou ze Zlaté labutě máme společnou prostořekost. Zásadní role byla Tereza z Kukaček
Na kontě má dost pestrých postav. Hrála princeznu, policistku, maminku syna, kterého jí vyměnili v porodnici, boxerku nebo prodavačku. Vidět můžeme Martu Dancingerovou i v divadle; její domovskou scénou je nyní Činoherní klub. Do toho je autorkou dvou knih a třetí je na cestě. S Lucií Černou v podcastu Trefa do Černé(ho) probraly seriály Kukačky i Zlatou labuť.
Sama přiznává, že klíčovou rolí pro ní byla role Terezy v Kukačkách. „Šla jsem tenkrát na casting a scénář se mi hrozně líbil. Nebyla to škatulka, že to není policajtka nebo doktorka a člověka to určuje k tomu, jak by to měl hrát. V korespondenci se scénářem jsem si Terezu mohla utvořit, jak jsem chtěla. Navíc to byla první velká role,” říká herečka. Druhá velká role přišla s postavou Báry ve Zlaté labuti. Oba seriály u diváků velmi zafungovali. „Velký podíl na tom mají scénáře Honzi Coufala, umí to a dělá to dobře. Ty seriály jsou kouzelné v tom, že každá z těch postav má květnatý charakter a nikdo tam není černobílý. Všechny jsou něčím hrozně zábavné a lidské. Oba seriály točí Biser Arichtev a nedávno jsme si dělali srandu, že jsme spolu skoro dva roky. Je to s ním fajn. Naučil mě jemnost, kterou jsem moc neuměla použít, je to jeho zásluha. Když jsem nervózní, tak sklouzávám k tomu, že jsem drsnější. Myslím, že nám to funguje a Bisi je fajn,” směje se Dancingerová, která přiznává, že se na sebe v televizi nedívá.
Aktuálně jí diváci vídají jako Báru Veselou, prodavačku ve Zlaté labuti. „Ona už není tak ostrá, občas jí to ujede. I já sama jsem byla v dospívání taková prostořeká a drzá, to byl můj znak. Neumím úplně ctít autority, to máme asi společného.” Herečka kromě Činoherního klubu hraje ještě v Divadle Palace, ve Studio Hrdinů a ve Švandově divadle. Do toho s partnerem, který je rovněž herec, bydlí za Prahou. „Sama nevím, jak se mi daří kloubit práci a osobní život. Včera jsme se po představení potkali s přítelem a říkali jsme si, že jsme blázni. Každý týden vypadá jinak; učitelka se mě někdy zeptá, zda může mít Tonda klavír ve tři a já jí říkám, že klidně, že nedovedu říct, zda se mi to hodí nebo ne. Přizpůsobujeme se každý týden znovu, protože nemáme pravidelný režim. Je to náročné, ale asi je lepší to přijmout a neříkat tomu chaos, ale náš životní styl. Já ten život jinak asi žít neumí,” přiznává Dancingerová.
Největším kritériem je u mě scénář a režisér
Přiznává, že se nedá říct, zda je pro ní zásadnější hrát v seriálech či filmech a nebo v divadle. „Divadlo je takový větší kumšt, to řemeslo to, co jsme studovali. V divadle jdou chyby více vidět, ve filmu nebo v seriálech člověku pomůže střih, hudba, kamera. V divadle si musí herec tyhle věci obstarat sám a musí se víc znát. Nemůžu ale říct, kde se cítím lépe, je to podle toho s kým pracuji a jací jsou kolegové, to je pro mě zásadní. Měla jsem hrozné štěstí na okolo sebe,” chválí si mladá herečka. Nyní zkouší v Činoherním klubu hru Nejbližší. „Je to o třech kamarádkách a jednom klukovi. Jsme úzká skupina přátel, kteří spolu tráví čas, bydlí spolu a mají se rádi. Holky začnou postupně odpadávat a mají svoje životy a on tam zůstává sám. Holkám se život posouvá, jemu ale ne a zůstává v tom koloběhu seznamování a nekonečných schůzek a neustálých odmítnutí. Téma je docela aktuální a myslím, že to spoustu lidí řeší,” představuje novinku Dancingerová. Seznam postav je pestrý, ale nikdy se nestalo, že by roli odmítla a pak toho litovala. „Největším kritériem pro mě je scénář, režie a co má režisér za sebou.”
Jsou tady Vánoce a s nimi jsou spojené i pohádky. Marta Dancingerová si princeznu zahrála v pohádce Slíbená princezna. „Princeznu už mám za sebou, teď už by to bylo trapný. Bavilo by mě zahrát si nějakou alegorickou postavu; Štěstí, Závist, Lásku, Smutek, něco i výtvarného. Něco, že by se režisér nebál hodně velké pohádkové stylizace. Mám ráda Čertí brko a pak staré klasiky,” přiznává Dancingerová, které se ale líbí i studiové pohádky, které se točily dříve před kulisami. „Hrozně ráda bych si to natočila, musela tam být velká legrace.” Podcast Trefa do Černé(ho) můžete slyšet na platformě Youradio Talk.