Vyhledávání
Jamie Dornan: O atentátu na Heydricha jsem se dozvěděl až při čtení scénáře!
Hollywoodský idol Jamie Dornan, kterého v poslední době proslavila role Christiana Greye v erotickém snímku Padesát odstínů šedi, přijel na festival do Karlových Varů! Na tiskové konferenci ale o Odstínech padla jediná věta – vyměřený čas chtěl herec s režisérem Seanem Ellisem a producenty věnovat připravovanému koprodukčnímu projektu s názvem Anthropoid.
Dornan si v něm zahraje výsadkáře Jana Kubiše, který provedl atentát na Reinharda Heydricha. V dramatu se objeví i české tváře, třeba Aňa Geislerová nebo Alena Mihulová. Menší roli si ve snímku vystřihne i výkonný ředitel karlovarského festivalu Kryštof Mucha.
Jamie, diváci si vás pamatují především z Padesáti odstínů šedi. Nebojíte se, že si nálepku „pana Greye“ ponesete i do Anthropoidu?
To se tedy nebojím. Kdo by si proboha tyhle dva filmy spojoval?
V Česku zná události kolem atentátu na Heydricha každý. Jak jste se o něm dozvěděl vy?
Chodil jsem do školy v severoirském Belfastu a v hodinách dějepisu jsme samozřejmě probírali první i druhou světovou válku. Přiznám se, že jsem moc nedával pozor a o téhle konkrétní kapitole druhé světové války jsem dřív nevěděl. Poprvé jsem o operaci Anthropoid slyšel, když jsem si četl scénář k našemu filmu. Ten příběh mě uchvátil – překvapilo mě, že existuje tak důležitá historická kapitola, o které nevím.
Je skvělé, že můžete čerpat z reálného základu a dostudovat si celou řadu faktů, díky nimž si postavu pro sebe vymodelujete.
Tohle se vám u fiktivních příběhů nepoštěstí. Navíc jsem obrovský fanoušek Seanových (režisér Sean Ellis natočil třeba thrillery Metro Manila nebo Střepy v hlavě; pozn. red.) filmů, takže fakt, že bude Anthropoid režírovat zrovna on, taky přispěl k tomu, abych na roli Kubiše kývl.
Co konkrétně vás na scénáři zaujalo?
Ti chlapi hrdinsky bojovali za něco, čemu opravdu věřili, ale zároveň to byli obyčejní lidé a události po atentátu měly na jejich
rodiny obrovský dopad. Uvědomovali si riziko, ale stejně do celé akce šli. Chápu je. A právě porozumět motivacím své postavy
je pro herce jedna z nejdůležitějších věcí.
Jste známý svou pečlivou přípravou na role. Jak se chystáte na tuto?
Herci postupují různě a někteří jdou až na samou hranu. Když hraju Paula Spectora v psychologickém seriálu The Fall, hledám v sobě – a taky nacházím – dost nepříjemné, temné věci; takové, o jakých bych ani vědět nechtěl. U Anthropoidu svá temná zákoutí
naštěstí prozkoumávat moc nemusím. Jan Kubiš má poslání, které má pádně zdůvodněné – chce sice zavraždit člověka, ale tady
je ve hře vyšší zájem s dopadem na celou zemi a dost možná i na svět. Postava Kubi- še je mi ze všech charakterů, které jsem doposud ztvárnil, nejbližší.
Ovlivnil váš přístup k postavě Kubiše fakt, že pocházíte ze Severního Irska, které také prošlo politickými nepokoji?
Ano, když pocházíte z takové části světa, porozumíte víc zemím, které zažívají něco podobného. I my v Irsku jsme se
dlouho potýkali s obrovským konfliktem, ale už je snad minulostí.
Proměnil se za tu dobu, co se na Anthropoid připravujete, váš pohled na holocaust?
Pořád mě děsí, jaká hrůza to byla. Jsem ale rád, že mám možnost ztvárnit aktivní postavu, která se celé té mašinérii postavila
a zbavila svět strůjce ohavného „konečného řešení“.
Měl jste příležitost vidět v Praze místa, kde k událostem došlo?
Ještě ne, mám teď docela napilno – minulý týden jsem dokončil jeden film, dneska jsem tady ve Varech a hned zase letím
pryč. Ale vrátím se do Česka příští týden a chci si v Praze všechna ta místa pořádně projít, prohlédnout. Znalost přesných lokací
mi dost pomůže lépe se do role vžít.
Snažíte se u své postavy najít i nějaké chyby, aby byla uvěřitelná a nestal se z ní jen pomník?
Spousta práce už je za mě naštěstí odvedena na papíře. Sean ve scénáři zachytil i špatné vlastnosti, které Gabčík s Kubišem
měli; nebojí se ukázat chyby, kterých se dopustili. To je velmi cenné. Jan je napsán jako člověk, ke kterému si utvoříte vztah,
chápete ho, fandíte mu, ale rozhodně není neomylný.
Kubiš je většinou vnímán jako národní hrdina, ale někteří tvrdí, že atentát byl vlastně zbytečný, nemuselo k ně-
mu dojít a stál životy spousty lidí. Co si o tom myslíte vy?
Nejsem ten pravý, kdo by se k tomu měl vyjadřovat, ale přijde mi, že tato akce vyslala rozhodné poselství, že je český lid ochotný
bojovat a nenechá se snadno pokořit. Osobně celou akci vnímám jako hrdinský čin, z nějž v konečném důsledku vzešlo víc
dobrého než zlého. Kdybych byl na místě výsadkářů já sám, zachoval bych se stejně.
Proč jsou podle vás lidi stále tak fascinovaní příběhy z druhé světové války?
Byla to prostě zásadní událost. Lidi nikdy neomrzí sledovat příběhy z doby, která měla tak obrovský dopad, jako měla druhá
světová válka. Příběhy z této éry budou vznikat dál. Vždycky po nich bude velká poptávka a to je přece jedině dobře.