Vyhledávání
Zavřít
Dolly Parton řekla, jak se staví k tomu, že po ní pojmenovali naklonovanou ovci
Zdroj: MaryEvans / Allstar/ Graham Whitby Boot. / Depositphotos
Dolly Parton byla inspirací pro pojmenování ovce Dolly, která se stala prvním klonovaným savcem na světě. Jméno Dolly bylo vybráno s ohledem na to, že ovce byla klonována z buněk mléčné žlázy, což vědci považovali za vtipný odkaz na zpěvačku známou svou výraznou postavou. Jak se k tomu staví sama country legenda?
V jednom rozhovoru country zpěvačka s humorem řekla, že ji to sice potěšilo, ale o vlastní klonování nestojí. Ocenila uznání a vysvětlila, že při tolika „Dolly napodobitelkách“ a „drag queens“ nemá potřebu být klonována – už existuje spousta jejích dvojníků. Tím se stala součástí příběhu vědeckého pokroku, i když do samotného výzkumu zasáhla jen svým jménem.
Klonování Dolly otevřelo dveře výzkumu kmenových buněk a genetického inženýrství, což přináší naději na léčbu nemocí, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Podnítilo to ale také vážné etické otázky, včetně debaty o klonování lidí. Sám profesor Sir Ian Wilmut, vědec stojící za prvním úspěšným klonováním savce z dospělé buňky, klonování lidí odmítl jako „odporné a nelegální.“ Jeho cílem bylo využít genetické technologie pro zdravotnické a zemědělské účely, například k produkci léků, které by mohly být získávány z mléka geneticky upravených zvířat.
Dolly zemřela v roce 2003, ale její vypreparované tělo je dodnes vystaveno v Národním muzeu Skotska. Proces, kterým byla vytvořena, však stále inspiruje vědce. Umožnil například nedávné transplantace orgánů z geneticky modifikovaných zvířat. Wilmutův přínos spočívá nejen v technologickém pokroku, ale i v otevření diskuze o etických a společenských důsledcích genetických modifikací.