Anna Julie Slováčková: Nenáviděla jsem se a měla jsem psychické problémy, ale s panem Duškem nesouhlasím

Ve 24 letech jí diagnostikovali rakovinu prsu. I když se snažila o tom více informovat veřejnost, sama přiznala, že být neustále pod mediálním tlakem bylo vzhledem k tomu s jakou nemocí bojovala velmi náročné. Hostem podcastu Trefa do Černé(ho) byla herečka a zpěvačka Anna Julie Slováčková.

Od tří let se učila hrát na klavír, chodila na zpěv, účinkovala v divadle a v televize. Dnes má svojí kapelu, hraje v muzikálech a vystupuje. Anna Julie Slováčková toho za 27 let stihla hodně, třeba i porazit rakovinu prsu, kterou jí diagnostikovali ve 24 letech a která změnila ji i její životní nastavení. Sama o sobě říká, že před pěti lety byla větším pesimistou a více se užírala negativníma věcma. „Teď se nesnažím sžírat se depresivníma stavy. Ne že bych si v tom libovala a teď už vím, jak s tím a se sebou pracovat. Mám větší kontrolu sama nad sebou, i když je to těžký,” popisuje současné nastavení Slováčková. Překonat depresivní stavy jí pomáhá práce, kterou se vždy snaží odvést na 100%, přátelé a příroda. „Když mi řekli, že jsem nemocná, moje první reakce byla, že musím na natáčení a nemám čas na operaci. Uvědomila jsem si to v momentě, kdy jsem byla na onkologii a měla jsem těsně před chemoterapie. Říkala jsem si, že to není noční můra, že tady budu s lidmi, kteří jsou třeba o 50 let starší. Nikdo by tam neměl být, ale mladých lidí tam tolik nepotkáte.”

Celá rodina Slováčkové, včetně jí samotné, je pod velkým mediálním drobnohledem. „Na začátku mi to sílu nebralo, až poté, co se v tom média začala hrabat. To, že jsem nemocná, jsem světu řekla, protože jsem si dlouhé dny hledala někoho, kdo by byl stejně starý jako já a věděla bych, že za měsíc bude mít vlasy, a nikoho jsem nenašla. Pak jsem si říkala, že jsem známá a že se mezi mými sledujícími najde určitě bohužel někdo, koho se to bude týkat. Ve společnosti jsou vážné nemoci stále ještě tabu. Člověk by na tohle měl být připravený a osvěta by měla být daleko větší,” myslí si zpěvačka. Sama přiznává, že na začátku léčby jí nevadilo o tom mluvit, ale v polovině už potřebovala více času na sebe. „Nejtěžší bylo v té léčbě pokračovat. Každý, kdo se s něčím takovým léčí, dostane jednou za tu léčbu krizi a říká si, že už nechce. U mě to přišlo těsně před operací; byly přede mnou tři poslední chemo a nepoznávala jsem se v zrcadle. Děsilo mě to. Nemohla jsem dělat svojí práci, což mi hrozně ublížilo, protože jsem najednou nevěděla, kdo jsem. Nebylo nic, co by mi odlákalo myšlenky od těch negativních myšlenek.”

Nemohla jsem se ubíjet tím, že jsem nemocná

Vystupovala i během nemoci a dnes hodnotí, že byla magor. „Táta mě kolikrát vezl na vystoupení, i když byl silně proti tomu. Říkala jsem mu, že musím jet, že nemůže ležet v posteli a nechat se ubíjet tím, že sem nemocná. Já potřebuju dělat, že jsem zdravá, abych to zvládla jednodušeji. Pochopil to a všichni ke mně byli hrozně vstřícní,” vzpomíná Slováčková a dodává, že nyní už si umí dopřát více klidu.

V jednom z rozhovorů řekla, že věří na psychosomatiku a že k rakovině měla vnitřně nastřádáno. I proto si samozřejmě nemohla nevšimnout nedávného kontroverzního rozhovoru s Jaroslavem Duškem, který mimo jiné řekl, že člověk s rakovinou umře na to, že nenávidí život a sám sebe. „Musím přiznat, že se mnou tahle věta trochu zarezonovala. Než jsem na rakovinu přišla, tak jsem nenáviděla sebe a svůj život, ale nesouhlasím s tím, že je to něco,  co by platilo u všech. Malé děti, které na leukemii umřou, život milují a chtějí tu být. Nedá se to říct ani u dalších lidí, kteří život milují a tu nemoc dostanou. Je to zlé to říct, chápu pointu, ale nesouhlasím s tím. Měla jsem psychické problémy, stres a to, že jsem se nenáviděla k tomu mohl být nápomocný k tomu, že ta nemoc přišla. Je to strašný, ale kdybych ten život tak strašně nenáviděla, tak bych zemřela. Může to být jeden z faktorů, ale o dost větším faktorem byl životní stres, který člověk zažívá každý den a nevyhne se tomu. Na svou psychiku si dávám pozor,” komentuje herečka s tím, že nyní už se má ráda mnohem víc. „Vím, co tělo dokáže a vím, že mě podrželo v momentech, kdy se na mě mohlo vykašlat. Když člověk leží s práškama v těle doma sám  ve tmě a cítí každou buňku, která bojuje, tak začne mít na sebe jiný pohled.“Podcast Trefa do Černé(ho) můžete slyšet na platformě Youradio Talk. 

Celebrity - další články